Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Za potomky Abrahama se považují i muslimové..

kroky - muslimove se povaziji zacokoliv i zato zaco nejsme povazovani my normalni katolici.

Vy jste pro ně jenom modloslužební psi :-).

Pořád na vyšším stupínku než ateisté :-))

Ateisté neuctívají modly:-).

myslím že uctívají, jako třeba úspěch v kariéře, postavení, dobré jméno etc.

Nevim nemohu soudit, museli by se oni z toho něčeho vyzpovídat :-).
Ti zdejší rádi oponují věřícím :-), což je také služba :-), možná že i závislost :-).

to můžou preferovat i věřící (úspěch, kariéru, své postavení či mínění o sobě) a pak to modlářství je. Modlářství není modlitba v kostele. Je to obrácení pozornosti a celé své osobnosti k nějaké lidmi stvořené hodnotě

Jasně "opozice"/"opo­nentura" je pro nás modlou

Ano, oponují ze soucitu s podvedenými a obelhanými. Ovšem když se chce někdo mermomocí utopit ve lžích, tak se mu v tom nemá bránit.

JSEM není lež ale je to skutečnost.

Sloveso "jsem" je tvar slovesa "být". Nic víc, nic míň.
Vymysli si něco lepšího.

To jsem si nevymyslela ale do češtiny je tak přeloženo jméno Boha živých v knize Exodus 3/14.
http://biblenet.cz/app/b?book=Exod&no=3

tomu se spíše říká - být ambiciozní a rozhodně není rozhodující ,pro to být člověk s ambicemi ,zda je to ateista

samozřejmě

Nezlob se - můžeš mi vysvětlit jak?
To uděláme průvod kolem ředitelské, nebo ministerské kanceláře - a ukloníme se ji.

Ale pobavilas.

vnitřně ji stavíš na piedestál, jako nejvyšší důležitost a tvé jednání a myšlení se pak od toho odvíjí.

To bereš odkud??

A i kdyby - jak můžeš vůbec přisuzovat ateistovi modlářství, které je záležitostí jen věřícího k božímu přikázáni.
Není to nějak mimo??

Je, vychází to z kontextu příspěvků... samozřejmě že modlářství je pojem z křesťanství. To máš pravdu. Ale není modlářství, že se člověk pomodlí v kostele u panenky Marie. Modlářství znamená že je obrácen jinam, k jiným hodnotám. a z toho vychází i jeho motivace a jednání. A aby se necítili ateisté ukřivděni, tak jsem jen podotkla že to může platit i u ateistů, že jejích hodnotový žebříček může (a nemusí) být obrácen k nesprávnému hodnotovmu systému. Dokonce i sirSTanley mě upozornil že to platí i pro ateisty. samozřejmě že jo.

Neboj neurážíš.

Tvoje největší životní hodnota je bůh a tvůj vztah k němu.
Pro mě je to rodina a to kolem je jen to, jak se o ní co nejlépe postarat - i za cenu újmy - jakékoliv.

Já třeba věřím, že moje rodina je pod ochranou Boží. TAkže i díky Bohu je díkybohu všecko OK :-)) A když chráním rodinu, věřím že Bůh je se mnou a je to jeho vůle.

A moje rodina je opravdu velká.

Jako Hujerovi?

jak velkou měl rodinu? :-)

geniální :-))))

Jde přeci o filmovou komedii, o grotesku, jak zajisté víš. Krudox ti poskytnul názorný příklad.

to až potom jak jsem se zeptala, ale dík. BYlo to vtipné a taky jsem se zasmála :-)))

a jiná rodina není pod ochranou Boží?

Jak to mám vědět? Záleží přece na jejích členech, v co věří a jaké mají hodnoty. Co jepro ně důležité etc... to vše vytváří prostředí v kterém se rodina rozvíjí.

Jiné rodiny nejsou pod ochranou boží? Jak se to projevuje?

třeba nevěry, alkoholismus, nezájmem o děti ale zájmem o jiné věci

Takže bůh zaručí harmonii v manželství, výchovu dětí a abstinenci pobožných?

Není to na lidech, ale na bohu, jestli se manželé začnou nenávidět, děti se neučí a berou drogy a lidi začnou chlastat? Stačí jen pravidelně chodit do kostela a dodržovat předepsané rituály a tím si zaručit šťasný život do a po smrti?

O tom nic nevím.

Jo je pod Boží ochranou - aspoň se můžeš víc věnovat Bohu a ne rodině - každý něco máme.

Bohu se věnuješ tak, že se věnuješ rodině. Nebo sis myslel něco jiného? Bohu se přece člověk věnuje skrze své činy, myšlení, slova, vztahy k lidem a celkově způsob života.

takže se Bohu věnují i ateisti, když se věnují rodině, ne?

Oni nevěří že s tím Bůh jakkoliv souvisí. Protože jsou nevěřící. Takže Bůh vstupuje do vztahů tak kde se v něj věří.

tam, pardon.

a co tam kde je jeden z partnerů ateista a druhý věřící ?

Jednoduché, jeden může věřit že to dělá s pomocí Boží (s jeho ochranou) a druhému to je jedno.

To je případ mého bráchy(ateista) - žádný problém.

Šlo myslím o to, jestli v teisticko ateistické domácnosti vládne bůh.

Takže se věnuješ bohu a rodině současně a stejnou mírou? Nebo je to jinak myšleno?
Dále píšeš že na věnování se bohu stačí vést řádný život. Proti tomu se musím ohradit, vedu řádný život a na pohádkové bytosti nazývané pobožnými lidmi bohy, kašlu z vysoka. Nenechám se přece urážet. To se mi fakt ještě nestalo, aby mne někdo podezíral z pobožnosti.

Pro mě to urážkou není :-) Takže v tom je ten rozdíl.