Já třeba věřím, že moje rodina je pod ochranou Boží. TAkže i díky Bohu je díkybohu všecko OK :-)) A když chráním rodinu, věřím že Bůh je se mnou a je to jeho vůle.
Já třeba věřím, že moje rodina je pod ochranou Boží. TAkže i díky Bohu je díkybohu všecko OK :-)) A když chráním rodinu, věřím že Bůh je se mnou a je to jeho vůle.
Jde přeci
o filmovou komedii, o grotesku, jak zajisté víš. Krudox ti poskytnul
názorný příklad.
to až potom jak jsem se zeptala, ale dík. BYlo to vtipné a taky jsem se zasmála :-)))
Jak to mám vědět? Záleží přece na jejích členech, v co věří a jaké mají hodnoty. Co jepro ně důležité etc... to vše vytváří prostředí v kterém se rodina rozvíjí.
Takže bůh zaručí harmonii v manželství, výchovu dětí a abstinenci pobožných?
Není to na lidech, ale na bohu, jestli se manželé začnou nenávidět, děti se neučí a berou drogy a lidi začnou chlastat? Stačí jen pravidelně chodit do kostela a dodržovat předepsané rituály a tím si zaručit šťasný život do a po smrti?
Jo je pod Boží ochranou - aspoň se můžeš víc věnovat Bohu a ne
rodině - každý něco máme. 
Bohu se věnuješ tak, že se věnuješ rodině. Nebo sis myslel něco jiného? Bohu se přece člověk věnuje skrze své činy, myšlení, slova, vztahy k lidem a celkově způsob života.
Oni nevěří že s tím Bůh jakkoliv souvisí. Protože jsou nevěřící. Takže Bůh vstupuje do vztahů tak kde se v něj věří.
Jednoduché, jeden může věřit že to dělá s pomocí Boží (s jeho ochranou) a druhému to je jedno.
Šlo myslím o to, jestli v teisticko ateistické domácnosti vládne bůh.
Takže se věnuješ bohu a rodině současně a stejnou mírou? Nebo je to
jinak myšleno?
Dále píšeš že na věnování se bohu stačí vést řádný život. Proti
tomu se musím ohradit, vedu řádný život a na pohádkové bytosti nazývané
pobožnými lidmi bohy, kašlu z vysoka. Nenechám se přece urážet. To se mi
fakt ještě nestalo, aby mne někdo podezíral z pobožnosti. 