Farní vikář (často též zvykově kaplan) je v katolické církvi kněz ustanovený v určité farnosti k tomu, aby společně s duchovním správcem dotyčné farnosti a pod jeho vedením pracoval v pastorační službě. Zejména v dřívější době často býval farní vikář označován zvykově jako kaplan (v některých českých diecézích je toto označování uznané biskupskou konferencí). V nyní platném Kodexu kanonického práva z roku 1983 je postavení farního vikáře upraveno zejména v kánonech 545 až 552.Farního vikáře ustanovuje místní ordinář; jestliže to považuje za vhodné, učiní tak až po projednání s duchovním správcem dotyčné farnosti a s příslušným děkanem či okrskovým vikářem. Farní vikář je zpravidla povinen pomáhat duchovnímu správci v celé farní službě s výjimkou sloužení mše za lid.V jedné farnosti může být jmenováno i více farních vikářů, popřípadě může být farní vikář ustanoven jen pro část farnosti, pro určitou skupinu křesťanů v určité farnosti nebo i pro více farností (to však není obvyklé). Při uvolnění úřadu duchovního správce přebírá farní vikář (je-li jich více, pak nejstarší z nich z hlediska jmenování) prozatímně správu farnosti až do ustanovení administrátora. V praxi bývá novokněz zpravidla ustanoven farním vikářem v některé z větších farností a teprve po několika letech je mu svěřena funkce duchovního správce.

,

Naštěstí ale věřících valně
ubývá a nebýt toho, že jako věřící vedou každého pokřtěného, tak by
se ukázalo, že jsou generálové bez vojska. 

.Ten fanatický vztek je známý už
dlouho od věřících v Boha,to je daný tím že jim vadí vzdor, když
oponujes,nebo používáš srdce a rozum a něco ti na určité věci
nestimuluje,pak ze začátku ta láska o které píšou se změní demonskou
posedlost.Na takové je dobré nechat je být,oni se umlátí sami.Vem si třeba
buddhisté,oni nemají problém s vírou druhých,ale ti druzí mají problém s
jejich klidným, srdečným a mírumilovným pojetím cesty v které jdou a
pracují na sobě, že jen nevěří,ale vnitřně hledají o sobě své
vědění. 











