Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Informace

Název: Ateistická společnost
Kategorie: Náboženství
Založil: sirStanley
Správci: sirStanley , Ondi
Založeno: 10.01.2020 11:58
Typ: Dočasné
Stav: Veřejné
Zobrazeno: 7336083x
Příspěvků:
145750

Aktuálně online (2):


Předmět diskuze: Ateistická společnost - “Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.” Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení

Zobrazení reakcí na příspěvek #27117

Zobrazit vše


| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:
11.04.22 19:01:08 | #27117
Reakce na příspěvek #27115

Taky se mi to stávalo, ale říkají že takové ty pády s probuzením jsou známkou srdeční slabosti. Já lítala a dokonce jsem mohla řídít kam poletím. většinou jsme se zvedla z křesla a vyletela oknem a dívala se na svět z výšky a letěla jsem kam jsem chtěla... stačilo zamávat rukama a nespadla jsem nikdy. Otočila jsem se, vletěla oknem domu. Později to bylo horší, protože sjem nemohla najít kde bydlím. to i létání bylo horší protože jsem furt hledala kam patřím a kde je můj dům, bloudila uličkami a hledala kde je můj dům. No a poslední fáze byla hledání WC. Vždycky jsem ho našla a pak radila lidem kam mají jít, ukazovala jím cestu k WC :-) To bylo vtipné. Většinou to byly takové hnusné záchody, schované a tak bylo těžké je najít.


1  
 #27115 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:
11.04.22 20:58:19 | #27119 (1)

*20634*
Ještě přispěji jednou historkou.
Když mi táhlo tak asi na deset let, tak mi dali, snad k vánocům, knížku Pohádky o mašinkách (aspoň doufám, že se to tak jmenovalo) a tam byla také pohádka o zlém přednostovi nádražní stanice nazvaná Pohádka o dlouhé lokomotivě. Po přečtení jsme měl z té pohádky tíživé sny, ještě zvostřené o supění parního válce, který u nás tehdá válcoval silnici (pochopitelně ve dne).

Je to to už velmi dávno a tak jsem si gůglnul a ejhle, našel tu Pohádku o dlouhé lokomotivě.
https://www.promaminky.cz/pohadky/ke-cteni-30/pohadka-o-dlouhe-lokomotive-8674

Pravím že pro technicky nadané, ale ustrašené děti moc vhodná asi není.

Po tom, co se parní válec s rostoucí silnicí vzdaloval od našeho stavení tak ta sluchová paměť nebyla opětovně promítána do snů. Ten "náš" parní válec skončil podobně jako ta zlá lokomotiva. Spadl totiž do relativně hlubokého (snad 4m) koryta potoka a ožehl pár tam stojících stromů. Chodil jsem kolem něj do školy a zůstal tam ležet na boku několik let. A pak ho najednou nebylo, buď sehnali dost silný jeřáb ... a nebo ho rozřezali na kousky a nadělali z toho šrotu malé válečky.


 #27117