,
Učitel má v tomto směru nelehkou roli. My starší si pamatujeme, jak se
nám dříve nelíbilo, když nás někdo nutil hlásat názory, s kterými jsme
se neztotožňovali. Učitel denně osloví desítky nebo stovky žáků a je
pro ně, do jisté míry, autoritou. Žáci chtějí vědět naše názory,
přímo se na ně ptají. Třeba i v tom slohu, probírají publicistické
útvary, pracují se zprávami, seznamují se s aktuálními reportážemi,
fejetony a rozhovory a sami je zkoušejí psát. Důležitá je i jakási
základní mediální výchova - upozornit na nutnost kriticky vnímat všechny
informace, rozlišovat povrchní senzačnost různých dezinormací, nevybírat
si jen ty, které zdánlivě odpovídají mému momentálnímu postoji a
zaměření.
I učitelé se mohou střetnout s jinými názory vedení školy, rodičů,
kolegů a veřejnosti. Mnozí se tedy vyhýbají problematickým tématům -
např. v dějepisu často učí jen do období druhé světové války a
neřeší politické otázky současnosti. V každém případě by však měli
odlišit prokázaná fakta od jednostranné propagandy a uvědomit si svou
odpovědnost při svém působení na mladou generaci.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení
Tito lidé jsou mistři v luštění
předpovědí minulosti.