Pochopitelně seriózní odpověď na vznik Vesmíru hledají pouze
kosmologové a astrofyzikové.
Po tom, kdy Hubble přišel na rozpínání se Vesmíru ze spektrálního posuvu
světla vzdálených galaxií, se začala spousta lidí zabývat otázkou co
bylo dříve. Za předpokladu, že rozpínání Vesmíru je trvalé, byď
slábnoucí, se dopracujeme k představě, že Vesmír musel být tedy dříve
menší a menší .... až se dostaneme do situace kdy byl náš Vesmír
mrňavý. Tedy velmi hutný.
Myslím si, že tahle logika platí, i když to není potvrzené nějakým přímým svědectvím. Pokusy namontovat nějakého bytost, třeba boha do vzniku Vesmíru mi připadají směšné. Pan Orfaník správně zmínil, že je nemožné definovat bytost, která by takovou schopnost vykazovala. Pobožní nejsou schopni vlastnosti boha a mechanizmy jeho údajného působení ani v náznaku popsat. Dnešní pobožní si povětšině žijí v pohádkovém světě stvořeného bůhví kým v dávných dobách, zřejmě za účelem potlačení strachu z vlastní nejisté existence lidského individua.
V podstatě souhlasím, že lze použít k tématu vziku Vesmíru slůvko "nevíme", ale to slůvko se dá relativizovat. Ano, nevíme do detailu, jak to skutečně probíhalo, ale postupné fáze vzniku jsou ozřejmeny vědeckou prací s částicemi, v urychlovačích, jakým je třeba evropský LHC. Z toho plyne, že víme jak to mohlo probíhat a prozatím nebyly ty současné vědomosti o probíhání zpochybněny.

Mně se moc líbí ta
ateistická mantra o strachu