Vážně? Já tvrzení že Bůh je mimo tento čas a prostor čtu od věřících docela často
Vysvětluji tím, mimo jiné různé Boží zázraky mimo rámec fyzikálních zákonitostí našeho časoprostoru
Vy ateisté nejste pozorní-respektive posloucháte věřící tak, že vám
to jde jedním uchem tam druhým ven.
Věřící tvrdí že je Bůh všude, tedy i mimo čas a prostor.
Co se týče zázraků, tak věřící nevysvětluje zázraky, tak že by to
bylo mimo fyzikální zákonitosti,
to si od věřícího nemohl nikdy slyšet, takže si to myslí zas jen
ateisté.
Zázrak je jen něco mimořádného, co si dnešními znalostmi zatím
nedokážeme vysvětlit. 
Albert Einstein to počítal jako prostoročas. Je to tedy náš svět,
který má vývoj od počátku ke konci v čase.
Bůh tento náš svět uvedl v život. (nemohlo to být nějakým ateistickým
kouzlem z ničeho a samo od sebe)
Pokud Bůh čas vymyslel, tak on sám časem není omezen.
Bůh je neustálé nyní. 
A Bůh to stvořil z čeho.

My jsme taky pořád nyní - v každém momentě jsme ale jiní.
Čím Bůh vymyslel čas?

Já to nevím s čeho to dělá a jak to dělá, kdybych to věděl tak jsem
Bůh.
Někdo tvrdí, že z ničeho protože je všemohoucí.
Jo jsme nyní a jiní že nás nakonec sežerou červy to je ten čas.
jo myslíš ta s tím Nebeským Otcem no nevěděl jsem, že taková je.
Jenže tu šlo i o konkrétní označení Bůh
a to jsem také v pohádkách neslyšel.
Lidé nazvali bytosti, které nejsou z hmoty a nejsou omezeny časem slovem
duch
Bůh je duch, člověk bude duch, Anděl je duch. Kromě Boha jsou všichni
duchové vytvoření a mají omezené schopnosti. Například každý člověk
má anděla strážného, který mu pomáhá. Ateista tomu říká že měl
kliku.

zo žiadnych, Duch (boží) je duch, neviditeľný, nehmotný - ale účinný, stále pôsobiaci (je to Duch Boha-Otca a Kristov Duch), udeľuje dary vzhľadom na danú osobu (každému iné, niektoré spoločné) - komu chce, kdy chce, ako chce, a proč chce - lebo predpoznáva a pozná človeka, a skrze tieto jeho dary ho aj zaraďuje do života - jedného k veľkým činom (napr. umeleckým, politickým, vedeckým, a pod,...) , iného k menším a malým (ale aj "malé" činy sú pre život iných potrebné) - i.e. vie/predpozná, či tie jeho dary človek využije viac, niektorý menej, alebo iný len málo - niektorí ich aj "udupajú" do prachu zeme - vôbec nevyužijú (čo je veľký nevďak Bohu, a veľmi nebezpečné pre budúcu spásu)...
človek nebude po vzkriesení duch - bude osobou s očistenou dušou a novým/vzkrieseným "duchovným" telom (nevieme, čo je to "duchovné" telo - ale iste podobné Ježišovmu po vzkriesení - ktoré jedlo, pilo, dotýkalo sa, objímalo sa, a pod...