Můžeš konkretizovat to : "mimo prostor a čas"?

Můžeš konkretizovat to : "mimo prostor a čas"?

Albert Einstein to počítal jako prostoročas. Je to tedy náš svět,
který má vývoj od počátku ke konci v čase.
Bůh tento náš svět uvedl v život. (nemohlo to být nějakým ateistickým
kouzlem z ničeho a samo od sebe)
Pokud Bůh čas vymyslel, tak on sám časem není omezen.
Bůh je neustálé nyní. 
A Bůh to stvořil z čeho.

My jsme taky pořád nyní - v každém momentě jsme ale jiní.
Čím Bůh vymyslel čas?

Já to nevím s čeho to dělá a jak to dělá, kdybych to věděl tak jsem
Bůh.
Někdo tvrdí, že z ničeho protože je všemohoucí.
Jo jsme nyní a jiní že nás nakonec sežerou červy to je ten čas.
jo myslíš ta s tím Nebeským Otcem no nevěděl jsem, že taková je.
Jenže tu šlo i o konkrétní označení Bůh
a to jsem také v pohádkách neslyšel.
Lidé nazvali bytosti, které nejsou z hmoty a nejsou omezeny časem slovem
duch
Bůh je duch, člověk bude duch, Anděl je duch. Kromě Boha jsou všichni
duchové vytvoření a mají omezené schopnosti. Například každý člověk
má anděla strážného, který mu pomáhá. Ateista tomu říká že měl
kliku.

zo žiadnych, Duch (boží) je duch, neviditeľný, nehmotný - ale účinný, stále pôsobiaci (je to Duch Boha-Otca a Kristov Duch), udeľuje dary vzhľadom na danú osobu (každému iné, niektoré spoločné) - komu chce, kdy chce, ako chce, a proč chce - lebo predpoznáva a pozná človeka, a skrze tieto jeho dary ho aj zaraďuje do života - jedného k veľkým činom (napr. umeleckým, politickým, vedeckým, a pod,...) , iného k menším a malým (ale aj "malé" činy sú pre život iných potrebné) - i.e. vie/predpozná, či tie jeho dary človek využije viac, niektorý menej, alebo iný len málo - niektorí ich aj "udupajú" do prachu zeme - vôbec nevyužijú (čo je veľký nevďak Bohu, a veľmi nebezpečné pre budúcu spásu)...
človek nebude po vzkriesení duch - bude osobou s očistenou dušou a novým/vzkrieseným "duchovným" telom (nevieme, čo je to "duchovné" telo - ale iste podobné Ježišovmu po vzkriesení - ktoré jedlo, pilo, dotýkalo sa, objímalo sa, a pod...