,
Ondi
Ještě dále rozlišených rhésus-faktorem.
Krev všech zvířat má tu samou funkci, jako má lidská krev, ale vlastnosti jsou rozličné, člověk by zajisté nepřežil transfůzi krve z jiného zvířecího druhu.
V Knize džunglí platí vyznání "jsme jedné krve, ty i já" a to mezidruhově. V pohádkách je vše možné a nic není zakázané. Zkrátka pohádkový bůh vyrobil statisíce, nebo miliony různých druhů krve jen tak pro srandu králíků asi. Nadto to před lidmi tajil až byl vědci před 120 lety na hlavu poražen.
Skutky 17/26 je řeč apoštola Pavla k Atéňanům a ten nemusel vědět o krvi toho zase tolik moc jako víme dnes.
Apoštol Pavel dokonce i ženy ponižuje, byl asi že trochu natvrdlý :-).
Tet jsem si povšimla že novodobější překladatelé se ve verši Skutky 17/26 jedné krvi vyhnuli, a nahradili to z jednoho člověka celé lidstvo což to tak ale asi že také nebylo.
I knihy pohádek musejí jít s dobou.
Pohádka o krvi a krevní příbuznosti byla zřejmě opakovaně zneužita
jako popud k- a omluva rasizmu.
Tahle pohádka také dost dlouho lila křesťanským otrokářům balzám na
jejich svědomí. Ti se utěšovali, že v jakési biblické pohádce je
otrokářství zmiňováno a tak mají právo zacházet s jinými lidmi jako se
zvířaty. Úplně přešli fakt, že pohádková bible je svazek psaný Židy
pro Židy a ještě platný pro mentalitu lidí doby kamenné.
Dnešní monoboho-milové se přesto cítí být obsahem bible potvrzováni, že jen oni mají patent na pravdu a že jen jim přináleží otravoat zbytek světa jejich zapšklou náboženskou "kulturou". I dnes jsou mozky ovlivněné biblickými pohádkami ochotny posílat lidi na masakr války, kterou obhajují jako dědičné právo zábíjet bezbranné a dostat se tak k jejich bohatství.
Lež, podvod a vražda je denním chlebíčkem takovýchle "křesťanů".
1
1
Gramatyka
být těžkí.