Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Bruno asi nebyl první, kdo přišel na tu myšlenku, že tvrzení o tom, že Země je středem Vesmíru je pouhá pohádka, nebo chceme-li hypotéza propagovaná určitou ideologií. Vtip je v tom, že se prakticky pro Pozemšťany nic nemění, když se hypotézy o Vesmíru během času mění. To akorát církev to štvalo, páč se považovala a považuje dodnes za etalon pravdy, pokládala a pokládá biblické pohádky za reálný popis Vesmíru. Církevníci se chovali v temném Sředověku jako hloupí Jardové, zakonzervovali vědění na úrovni třetího století n.l.p, nesnesli a nesnášejí představu, že se lidi a kultury mění a že vědomostí přibývá.

Kreacionisti s tím mají problém dodnes, viz Opičí proces před necelým stoletím. Pokud vím, tak kreacionisti požadují dodnes buď zákaz výuky Evoluce a Původu druhů, nebo aspoň paralelní vyučování kreacionistické pohádky. Moto - hurá nazpět do Středověku..

jistě, to už věděli v Egyptě, že Země není středem vesmíru, ale ptal jsem se na to, jak Bruna napadlo, že ani Slunce není středem vesmíru?
stačí říct - nevím...

Nevím, ale mám určité představy a tušení.

Píšou o něm tohle - z wiki:

Jeho teologická koncepce byla panteistická (což se v té době považovalo za de facto ateismus a dnes se občas považuje za skrytou formu ateismu)[kým?] a vitalistická, protože jeho planety i cizí světy jsou prodchnuté božským životem a plují tak vesmírem jako velké živé bytosti, jež se podílejí na uspořádání světa, nekonečné matérii a nekonečné činné božské moci, ke které už nemáme hledat jiný základ a jiná nebesa.[24] Když v satiře předhazuje pedantskému protestantskému doktorovi: „Než se zrodila filozofie vyhovující vašemu mozku, byly chaldejské, egyptské, magické, orfické, pythagorejské a jiné nauky starověku, jež zase vyhovují naší hlavě,“v tomto rodokmenu prisca magia nevypočítává jen jisté předchozí formy heliocentrismu v astronomickém smyslu nebo jako matematické hypotézy, ale uvádí nový hermetický vhled do božské podstaty vesmíru, rozšířenou formu gnóze. Tím se také liší od Koperníka, kterého kritizuje, že k problému přistupuje jako matematik, a tak jeho objevy zůstávají mělké.[26]

Bruno předjal myšlenky Gottfrieda Leibnize a Barucha Spinozy. Teorií tzv. monád rovněž obnovil atomovou teorii (ta se však netýkala jen hmoty v dnešním slova smyslu); rovněž tento pojem od něj převzal a rozvinul Leibniz. V jednom z Brunových dialogů je obsažena myšlenka, jež později proslavila Francise Bacona: scientia potestas est [vědění je moc] Brunovy názory ovlivnily též německého filozofa Schellinga

Několik Brunových traktátů je věnováno magii.

Si nyslím, že každý člověk s otevřenou (intelektuálně) hlavou nese v sobě dost skepse, k tvrzením našich méně vzdělaných předků. Tudíž "čím méně toho člověk řekne, tím víc má pravdu"