No nevím, já třeba vědeckým autoritam věřím dost
Protože nemám na to jim jejich tvrzení vyvrátit 
....... vědeckým autoritám
..........

Co visitor není - už mu nevěřím - ještě minulí rok jsem ho jakš-takš
bral a spíš jen rýpal s jeho omyly. Dnes vím, že to nebyli omyly, ale
nevědomost.

Einstein zřejmě mínil SLEPOU, tady nekritickou víru a třeba měl na mysli i tu náboženskou.
Pochopitelně i já věřím Keplerovi, že každá planeta obíhá
společné těžiště po eliptické dráze a že za každou časovou jednotku
je plocha výseku elipsy stejná. Ne že bych mu to chtěl vyvracet, nebo to
kriticky a nevěřícně přeměřit. 
Neměřil jsem ani podíl argonu ve vzduchu, který dýcháme a věřím
oficiálním údajům, které ovšem nevychází z tvrzení nějaké autority,
ale z ověřeného měření vědeckými metodami. 
Ověřené měření vědeckými metodami mohlo vzniknout vlastně jak? 
Že se dotyčnému věřilo a pro potvrzení změřilo nebo nevěřilo a proto
měřilo aby se tvrzení vyvrátilo?
To je ta otázka.
Vědci museli také nejdřív dojít k poznání, že vzduch je hmota a pak
najít metody tuto hmotu identifikovat a prozkoumat. Ještě před dvěmi
stoletími se věřilo na existenci flogistonu. Staré "pravdy" vyvrátit a
nejít skutečnou "pravdu" je tíměř nadlidský počin a zvládne ho buď
génius a nebo společnost vědecky myslících lidí.
Pochopitelně je nutno každé tvrzení kriticky posuzovat a ověřovat ... a
proto asi Einstein psal o slepé víře v autoritu. Například nekriticky
přijímaná nauka o čtyřech elementech (a éteru) starořeckých učenců (i
Platona a Aristotela) blokovala tisíce let rozvoj vědy v Evropě. S éterem
"zatočil" definitivně právě až Einstein. 
Já vím, že vše chce svůj čas a že pravda "vyplave na hladinu jako olej" až po určité, po zralé, době.
Já vím, že vše chce svůj čas a že pravda "vyplave na hladinu jako olej" až po určité, po zralé, době.
ano a právě v tom je věda skvělá ,že každé tvrzen či hypotéza může být zpochybnována ,vyvrácena, poupravena tím že někdo jiný přijde a řekne - moment, takhle to být nemůže protože .....
Richard Dawkins jednou vyprávěl že přesně s tímto se mezi dvěma vědci setkal a krásné bylo gesto vědce který poté co seznal že se mýlil a kolegovi podal ruku a řekl . "Děkuji Vám"
Ano, tak je to správné, poděkovat za novou informaci a za nový námět na
přemýšlení.
Poděkování za příjemnou a zajímavou práci pro "šedé buňky" (podle pana
Poirota). I Sherlock Holmes propadal depresi když neměl zajímavý
případ.