Pokud jsou Ukrajinci ve válce, napadení mnohem silnějším sousedním
státem, je pocit ohrožení provázený silným patriotismem až nacionalismem
zcela přirozeným jevem, včetně nenávisti k nepříteli.
Bandera byl nejednoznačnou historickou postavou. Pro některé Ukrajince byl a
je symbolem bojovníka za národní svobodu a nezávislost. Nepovažuji ho za
fašistu, Němci byl vězněn. Bojoval hlavně proti stalinistickému SSSR a to
se po válce netolerovalo. Osobně nesouhlasím s jeho oslavováním ani s
určitou neonacistickou symblikou používanou např. v Pravém sektoru, Azovu a
jiných skupinách. Tyto tendence jsou ale jen okrajové a nemají větší
politický vliv.
Nám by zase mnohé státy mohly vyčítat, že tu zůstala zcela legálně
komunistická strana, i když byla prohlášena její minulá činnost a
ideologie za zločinnou, její bývalí členové jsou v nejvyšších
státních funkcích - prezident, donedávna i premiér. To je silnější kafe,
než pár nějakých pomníků. Ostatně - na Slovensku taky oslavují mnozí
Tisa nebo Hlinku a nějaké pomníky tam taky asi mají.


Jednoznačně.