,
No a moje babička z maminčiny strany byla ze třinácti dětí, všechny
byly dobře vychované přestože ve skromných poměrech. Nejstarší její
bratr padl v 1. světové válce a jedna sestra zemřela před mým narozením
ale ostatní jsem všechny znala, i jejich děti. Přestože někteří z nich
odešli do pohraničí, stále si s maminkou psali a navštěvovali ji a když
zemřela, tak tu "štafetu" přebrala moje stařenka. Přestože se provdala o
dvě dědiny dál, tak navštěvovali jak bratra "na domajšku" tak sestru
Mařku.... já byla její nejstarší vnučka, stařenka zemřela když mně
bylo 12 let - a pak rodina chodila k mé mamince a jejím sestrám. Když jsem
si udělala řidičák, vozila jsem maminku a obě tetičky zase na návštěvy
k nim.... a - doposud vozívám! I když těch jejich bratranců a sestřenic
už moc není... Velká rodina je SUPER! Teď mám přítele a ten už nemá
nikoho. Jeho rodiče se s příbuznými nestýkali, on byl jedináček, maminka
brzy zemřela. Má sice príma děti a vnoučata ale ta starší generace mu
schází. No a najednou v sedmdesáti letech získal jak maminku, tak spoustu
bratranců, sestřenic, strýčků a tetiček z nichž někteří jsou mladší
než my 
Je to legrace a je to skvělé!
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení
