Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

no on ten dnešní Standartní kosmologický model má skutečně dost neznámých a je zralý na revizi

Většina záhad týkajících se našeho vesmíru zpravidla souvisí s tím, že nerozumíme něčemu kolem gravitace.Dá se říct že teoretickým fyzikům dá nejvíc zabrat její vysvětlení i když si myslíme že ji máme intuitivně nejvíc seznámenou

žijeme ve vesmíru, který se stále rychleji rozpíná, a to díky čemusi zvanému temná energie. Tři čtvrtiny energie vesmíru mají formu temné energie, kterou by teoretik vysvětlil pomocí Einsteinovy takzvané kosmologické konstanty. Ale proč má ta kosmologická konstanta hodnotu, kterou má, aby vysvětlila, že se nacházíme v takto pomalu se vyvíjejícím vesmíru,?
Pokud naše představy o tom, jak funguje kvantová mechanika a gravitace a jak se dají sloučit, jsou správné, tak jednoznačně vedou k závěru, že náš vesmír buď musí být tak velký, jaký je, ale v ten okamžik by měla celá jeho existence trvat jen nepatrný zlomek vteřiny. Pokud naopak předpokládáme dlouhověkost vesmíru, tak by musel být ale tak malý, že by v něm žádný život nemohl vzniknout.
V takovém vesmíru ale evidentně nežijem takže ...?

řekl bych že jde ,jakto tak bývá o . ----peníze

Vznikla nám tu také zajímavá situace, kdy jeden hollywoodský film může jako vedlejší produkt vygenerovat významný pokrok, a to jen díky robustnosti svého rozpočtu. jde o film Interstellar

tvůrci filmu do počítačové simulace pro správné zobrazení gravitačního pole černé díry, v jejíž blízkosti se hrdinové filmu pohybovali, vložili několik milionů dolarů, díky čemuž byli nakonec schopni udělat simulace, které jsou vědecky přesnější, než bylo doposud učiněno. Učinili tak pokrok, který celá astrofyzikální komunita vědců nebyla schopná za období několika let učinit.

Vizualizace, tady obrazná simulace je doménou odborníků na počítačovou grafiku a animaci. A když nejsou pohodlní a jsou schopni se "ponořit" do astrofyziky a do kosmologie, tak z toho může vzejít pozoruhodné dílo. Jsem také přívržencem SciFi.
Přes to, že je to zajímavé a vzrušující zůstává to jen a jen fantazií.

já narážím na to že i bohaté USA financují vědu nepříliš štědrým způsobem která by tyto otázky a "záhady" Vesmíru zcela jistě ráda poznávala a řešila, zato zábavní průmysl částku na zobrazení simulace ČD která se ve filmu objeví na pár vteřin klidně dá ...

Třeba pro teoretickou fyziku elementárních částic má National Science Foundation na rok necelých čtrnáct milionů dolarů. Fascinuje mě, že si třeba běžná veřejnost ani neuvědomuje, kolik lidí se zabývá výzkumem, kolik lidí vkládá sto procent svého života do vědy, a že i v takové bohaté zemi jako USA může být roční rozpočet na jeden celý obor fyziky menší než rozpočet jediného hollywoodského filmu.

To je smutná realita.
Stát, kongres, ministerstvo financí je řízeno politiky s pramalým zájmem o vědu. Ti koukají "dopředu" jen v dimenzi své kariéry. Proto zbývají univerzity, napadá mne akorát MIT, nebo finančně mocní donátoři (dárci, sponzoři) a podnikatelé (třeba ten Musk). V ČSSR existoval výzkumný ústav, nevím kolik toho vyzkoumal a co se z toho uplatnilo na trhu, či posloužilo lidstvu. Trochu jiná situace je ve výzkumu v medicíně, tam je finanční efekt spíš v dohledu.
Takhle to bylo a je odjakživa. Sponzor musí také mít z daru zisk a kdyby to měla být jen aureola altruismu.
Producenti v Hollywoodu a pod. jsou podnikatelé a ti kalkulují investice na návrat a nebo na zisk.

V takovém vesmíru ale evidentně nežijem takže ...? No ano, samozřejmě žijeme v takovém Vesmíru jak ho vnímáme. Od Hubbla, přes Lemaitra po tisíce vynikajících kosmologů a astrofyziků jsme získali jakous takous představu, že to takhle mohlo být dříve a jaké je to dnes a co teprv příjde.
Ale, jak všichni víme a také poučeni pravidlem "nikdy neříkej nikdy", není konec získávání poznatků o podstatě Vesmíru a jeho mechanice. A také není nalezena odpověď na otázku "proč ten Vesmír je a co bylo před Velkým Třeskem".