lidé si přizpůsobují představu o Bohu úrovni svého vědomí.
to je skoro jako by to napsal Jung 
lidé si přizpůsobují představu o Bohu úrovni svého vědomí.
to je skoro jako by to napsal Jung 
Jako ateista samozřejmě předpokládám, že jsou to lidé, kdo si vytvářejí představu o Bohu. Není to tedy Bůh, kdo by stvořil a nějak řídil lidi, ale naopak, představa o existenci Boha je produktem lidské fantazie. A ta se časem vyvíjí.
To je cesta do pekel vyvíjet si představy, to je nemocná nereálná mysl která si ujíždí na představách, to nemá s náboženstvím Boha živých nic co do činění neb je to blud, sen a nebo halucinace.
a co, máme furt věřit, že v sobotu sbírat dřevo zaslouží trest smrti?
Syn člověka je pánem i nad sobotou a tak v sobotu sbírali učedníci klasy v poli..
Jenom že vytvářet si představy je vytváření si obrazu o něčem a to ani není dovoleno, představy to je podvod.
Jung byl taky ateista, akorát došel k názoru, že představa o Bohu není produktem fantazie, nýbrž projevem psychické funkce, za níž stojí něco, co se dá nazvat "naše bytostná podstata". Podle něho právě spolu s tím, jak evolvuje naše vědomí (tj. roste míra uvědomění), tak se i mění chování/projev této funkce.
on nepřestal být ateistou. Sám prohlásil, že by rád požíval daru víry, ale že bohužel věřit není schopen.
údajně asi zažil klinickou smrt, pokud je to pravda...
https://citarny.com/temata/autori-a-knihy/spisovatele-a-knihy/jung-o-smrti-psyche-existuje-mimo-cas-i-prostor
to už mi někdo říkal, ale já myslím, že to nepopisoval jako klinickou smrt. Z jeho životopisu, co jsem četl, si ani nevybavuji, že by měl nějakou takovou "příhodu".
On měl vize. Už odmalička. Ty hojně popisoval. A někdo jednu z těch
vizí interpretuje jako zážitek opuštění těla nebo tak nějak.
Jinak souhlas, já díky němu pochopil spoustu svých "vnitřních
zkušeností". Vlastně jsem díky němu pochopil to, co jsem vždycky pochopit
chtěl.
V roce 1944 si Jung zlomil nohu a potom tezky srdecni infarkt, pri nemz upadl do bezvedomi , jemuz nasledovaly ruzne vize, zrejme se jednalo o klasicky pripad NDE.
Jo to jsem vlastně četl v těch jeho Vzpomínkách. A co si pamatuju, tak to jako NDE nevykládá, ale jako jednu z dalších svých vizí.
Já ho v tomto směru chápu. Jako vědec usiloval především o poznání. A symbolicky vzato je právě poznání skutečnosti, všech jejích stránek, z hlediska víry onou pověstnou třináctou komnatou.
Tak náboženská víra nemá s poznáním problém, s tím mají problém jenom někteří věřící, kteří prostě lpí na nějaké své představě.
To mi připomíná jeden citát z hinduistických textů zvaných Upanišady:
BŮH JSME MY 
Jo mohlo by být (ačkoli vždycky je potřeba znát kontext, jak už jsem
psal), i když s jistým omezením: naše podstata je sice součástí naší
bytosti, ale není součástí vědomého já. Je to jiná, od něj odlišná
instance. V naší psychice kromě našeho "já" existuje i naše "ne-já",
souhrnně se nazývá jednoduše nevědomí (podvědomí). To co se zde
nachází, patří ke mě, ale nepatří to k "já". 
(Budhisté toto vyjadřují pobídkou, že se nemáme identifikovat se svou
myslí.)