A jaká je pointa? Já neříkám, že se někdo mýlil. Proč by mělo způsobovat problém, když mám důvod si myslet, že se jedná o obrazné vyjádření jistých skutečností (pro člověka navýsost zásadních)?
A jaká je pointa? Já neříkám, že se někdo mýlil. Proč by mělo způsobovat problém, když mám důvod si myslet, že se jedná o obrazné vyjádření jistých skutečností (pro člověka navýsost zásadních)?
No problémem je, kdo teda poskytl to obrazné vyjádření a co teda to obrazné vyjádření opravdu zobrazuje.
Ten rozdíl se dá popsat i jako rozdíl mezi skutečným sdělením nějakého moudra a pohádkou, ve které se sdělení nějakého moudra snažíme zuby nehty najít, jen abychom nemuseli připustit, že je to jen vyprávěnka poplatná své době, v níž žádné sdělení „shůry“ není a nikdy nebylo.
Proto místo o nepravdivosti mluvíme o obrazném vyjádření. A vykladači si v tom pak můžou najít naprosto cokoliv, co jim vyhovuje, a prosazovat to jako svatosvatou pravdu, obrazně poskytnutou bohem. To je vidět v detailech, které tu o bohu, údajně jednou spatřeném před pár tisícovkami let, trousí třeba Visitor, který dokonce ví, jaká se mu líbí hudba…
Moje otázka stále platí. Ve scénkách třeba Šimka a Grossmana či Dvořákovo Televarieté narážky na komunistický režim postřehne jenom ten, kdo zná reálie oné socialistické éry. Ti, co je neznají, tam žádné narážky neuvidí a ani nebudou mít důvod si myslet, že tam nějaké jsou.