Jejich vědomí bylo na nižším stupni vývoje, což zahrnuje i jeho funkce. Z historie je to patrné a ani by to nemělo překvapit. Máš ale pravdu, že to vysvětluje vznik nadpřirozených bytostí a náboženských představ, poněvadž nižší úroveň (diferenciace) vědomí znamená menší schopnost rozlišení mezi psychickým a fyzickým, vnitřním a vnějším, a menší schopnost provádět volní akty a tudíž vyšší míru vystavení vnitřním psychickým silám (afektům, pudům, komplexům...). V důsledku toho ti lidé své psychické dění z valné části vnímali ve vnějším světě (to se v nějaké míře děje stále i u dnešního člověka) a byli nuceni se bránit přemáhajícím psychickým silám. Tak prostě popisujíc a vystihujíc své prožívání hovořili o duchách, duších a později bozích, a svou zkušenost s různými psychickými mocnostmi vtělili do náboženství. Náboženské pojmy jsou psychologické pojmy.
Názor, že vznik mýtů byl pokusem o odůvodnění a vysvětlení přírodního dění, je dneska už zastaralý, poněvadž z pozdějších výzkumů vyplynulo, že se oni lidé ve svých mýtech o nic takového nesnažili, vůbec k nim takto nepřistupovali, nýbrž mýty je měli začleňovat do světa, tj. pomáhali těm lidem chápat sebe sama, své místo ve světě. Umožňovali jim orientovat se ve světě, jak vnějším tak vnitřním.
Dnešní civilizací nezasažené národy žijí tak, jak odpovídá jejich úrovni vědomí (a my taky). Kdyby jediným rozdílem mezi nimi a námi byla pouhá úroveň vzdělání, tak by byli k nerozeznání od nás ihned po dosažení vzdělání a netrvalo by to generace.

,






