Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Oni si Boha nevymysleli ale Bůh k nim promlouval :
Deuteronomium 4
12I promluvil k vám Hospodin zprostředku ohně. Slyšeli jste zvuk slov, avšak žádnou podobu jste neviděli; slyšeli jste jen hlas.

Jak to ten spisovatel ověřil? Nebo to také slyšel z nějaké reprobedny?
O tohle tu Kroky kráčí - o důkazy pravdivosti napsaných textů.

A jen tak na okraj - nemalý podíl obyvatelstva trpí halucinacemi, jak akustickými, tak i vizuálními. Podívej, někdo, jinak zdravý, si přivodí halucinace za pomoci LSD, jiný vidí bílé myšky v alkoholickém deliriu a někteří to mají naprogramováno v mozku. Lidé jsou prostě tací i onací.

Ke mně taky promluvil a nebylo to z reprobedny tak že ja s tím problém nemám :-).
A viděla jsem kulaté světlo, tedy že také nijakou podobu a jen hlas.

Jistě. Nemalá část těch, co mají ty halucinace, věří, že to halucinace nejsou.

Jiste, jenze jak vysvetlis napriklad to, ze clovek , ktery byl klinicky mrtvy, je pozdeji schopen slovo od slova opakovat, co si rikaly v dobe jeho reanimace sestry ve vedlejsi mistnosti, nebo rozhovor osetrujiciho lekare s blizkou osobou pacienta, kteri se prave v te dobe nachazeli na chodbe?

Docela bych u toho chtěl být, u toho "slovo od slova".
Protoře v těch emocích si "pozústalí", kteří ještě nevěděí, že ještě nejsou pozůstalí, podle mne moho zapamatovat tak leda ..... no tamto. A v té emořní euforii následn, když se dotyčný "mrtví" proboer sjou asi schopni si vsugerovat cokoli, všichni

Jsou lide a k tem patrim i ja, kteri prave v krizove situaci jsou schopni maximalniho soustredeni a tim padem podavaji v te situaci maximalni vysledky. Takovy pripad jsem zazila zblizka..nasledkem urazu zraneny umrel, presne receno byl klinicky mrtvy, po prevozu do nemocnice byla lekari konstatovana klinicka smrt, byl reanimovan a probudil se, jednalo se o cloveka, ktery byl jednak velmi racionalne uvazujici a znacne inteligentni, stalo se to v Londyne a tedy vsechny rozhovory, ktere si zapamatoval , se dely v anglictine. Doslo k castecne amnezii, teprve po nekolika mesicich se zminil o svych zazitcich, byl z nich prekvapeny, vedel napr. , jak se jmenuje personal, ktery predim nikdy nevidel a vdel, co behem te doby, kdy byl klinicky mrtvy, prave delali a rikali. Sam pracoval ve vyzkumu, byl zvykly vyhodnocovat vysledky vyzkumu , kdybych ho dobre neznala, asi bych nejpsis taky neverila..

Myslím si, že racionalita a inteligence v tomto nehraje moc roli.
Jména mohl znát z vizitek, i když "byl mrtvý", vnímal.
Vzpomněl si po několika měsících - a kdo a jak potvrzoval, že popisoval správně co v tu cvhíli kdo dělal a říkal ten personál, ten si to pamatovat nemohl, natáčela to kamera? A nebo to byli jen obecné věci, které se u takových "operací" dějí a lidé o otm mají povědomí a je velice pravděpodobné, že s eto dje při každé takové?

Problém těchto svědectví je, že nejsou vědecky klasifikovatelné, nelze provést důkaz sporem a nelze pokus zopakovat s objektivně stejným výsledkem.

Ale houby, byl prvni den v Londyne a byl prepaden, mel dvojitou zlomeninu lebky a rozdrcene koleno a dalsi zraneni. Sanitka ho odvezla v bezvedomi do nemocnice , kde klinicky umrel. Nevidel nikoho z personalu, ani sanitaky. Kdyz o tom vypravel, nevedel, co s tim..nikdy o nicem podobnem neslysel..prezil, ale s ruznymi nervovymi poruchami a velkymi bolestmi hlavy. Na druhou stranu se mu neskutecne zlepsila pamet, mnohem lepe zvladal cizi jazyky a mel radu novych ideii, stal se dost jasnozrivym.

Ta změna jeho některých psychických aktivit ovšem souvisí s vnějším zásahem do jeho mozku, s úrazem hlavy způsobeným fyzickým násilím. Nějaké duchovní působení bych tam nehledal. Spíš náznak toho, jak málo ještě víme o fenoménu vědomí a jeho možnostech. To se týká nejen zážitků při klinické smrti, ale i jiných tzv. paranormálních jevů.

To je druhá věc, sice není tak úplně pravda, že využíváme jen 10 % mozku, ale přesto v hraničních situacích se člověk moc často nenachází v takovém stavu, aby byl schopen to aktuálně popisovat, co se s ním a hlavně v něm děje.
a všechno následné, to je jako s vyprávěním snu, pokud si člověk aspon něco pamatuje

Ano, v mozku člověka, nebo jiného zvířete, neleží ladem "pole neobdělané".
Někdo si pamatuje celou bibli, nebo celý jízdní řád ČSD, jiný si pamatuje básničky a texty knih, zase jiný se spolehlivě orientuje v přírodě ... Zkrátka každý má nějaký talent a každý má také odlišnou kapacitu mozku.
Takže tvrdit, že Pepek Vyskoč (ze Švejka) využívá jen 1% svého mozku a zbylých 99% nepoužívá je omyl, on používá svůj mozek na 100%. Pepek má však jen jednu setinu kapacity Švejkova mozku.

To, že neviděl a neslyšel nikoho z personálu ani sanitky je samozřejmě nepotvrditelné
Stejně jako to, že klidně ta jména mohl zjistit až po probrání se z klinické smrti a "přehodit" si je do okamžiků KS
VýpověĎ těch po klinické smrti je třeba brát s hodně velkou rezervou. Když pominu, že to celé s těmi jmény ap. může být legenda, nikdo to přesně nedokumetuje, co kdo opravdu v danou chvíli řekl, udělal a nebo je to obecné povědomí, co se v takové chvíli děje

Cele je to nepotvrditelne, jelikoz je to osobni zazitek navic cloveka, ktery ani nevedel, co je nejake NDE. Byl stejne kriticky a skepticky jako ty. Behem klinicke smrti, nefunguji smyslove organy, jak je tedy mozne, ze poznal sestry i lekare, kteri vubec nebyly pritomni reanimaci? Takhle mi ten zazitek licil a nevedel sam, co si o tom ma myslet.

to nevysvětlíš

Říkal kdo, že nefungují smyslové orgány?
Ty mohou fungovat, dokud funguje mozek - a ten u klinické smrti funguje stále
proto je určující smrtí smrt mozku a ne srdce.

šlo by to řešit nějakýma kamerama, které vše zaznamenají, ale dotyčný klinik se k záznamům prokazatelně nedostane, pak porovnat jeho popis událostí s tím, co zachytily kamery

To už bylo děláno, myslím tím porovnání NDE operovaného v narkóze s reálnými záběry kamery.
Proto také fandové NDE tvrdí, že duše vystoupivší temporérně z těla je nehmotná a tedy neviditelná a vlastní speciální optické zařízení a ovládání gravitace, orientace v prostoru, pohon a bezdrátové spojení s mozkem, vše neviditelné pro lidi a pro kamery. Zkrátka to NDE se bez zázračných vlastností operovaného neobejde.

Zbývá však otázka, když je dotyčný obdařen takovou zázračností, proč je vůbec operován, proč je vůbec chorý, co vlastně v té nemocnici dělá?
Si myslím, že zánět slepého střeva, nebo artrózu kyčelního kloubu nemůže dostat nikdo, kdo věří v milujícího boha, neustále si s ním pokecává a který své ovečky opatruje. Že by v těch zánětech lidských těl měl pazoury nějaký čert?

všechno viděli, všechno slyšeli co bylo v dosahu jejích smyslů. Nedokázali přečíst nápis na skříni i když levitovali... protože se jim jen zdálo že letí (porucha tělíska které dává signály o směru gravitace).
Tedy věřím všem informacím, že věděli co se kolem nich dělo... ale nevěřím že vyletěli na strop a viděli věci které z postele vidět nemohli.

ad Loretta:
.."jak vysvetlis napriklad to, ze clovek , ktery byl klinicky mrtvy, je pozdeji schopen slovo od slova opakovat, co si rikaly v dobe jeho reanimace sestry ve vedlejsi mistnosti, nebo rozhovor osetrujiciho lekare s blizkou osobou pacienta"..
obdobna "svedectvi" pochopitelne mnoho lidi vedou k presvedceni, ze je vedomi nezavisle na mozku, ale skutecnost, ze se tyto zkusenosti v ruznych kulturach lisi a zadny rys pro ne neni spolecny, zrovna nesvedci ve prospech techto tvrzeni.. pri zkoumani nefyzicke domeny by totiz naopak mely vyniknout jeji univerzalni charakteristiky a stav/prozitek blizke smrti by se kuprikladu u hinduistu a krestanu proto nemel zasadne lisit - problem s vyvozovanim zaveru vsak vnimam predevsim v tom, ze nikdo z tech, kteri hovori o jejich "opusteni tela", nebyl v dany okamzik ve stavu uplne ztraty mozkove aktivity - kdyby kortikalni a subkortikalni struktury nezbytne pro tvorbu pameti byly v te dobe neaktivni, nebylo by prece mozne si na obdobny zazitek pozdeji vzpomenout - v konfrontaci s timto faktem se proto ti, kteri se snazi prokazat nefyzicky zaklad mysli, uchyluji kuprikladu ke konstatovani, ze nase vzpominky jsou ulozeny mimo mozek.. presto vsak prave na tento fenomen nahlizim jakozto na jedinou duchovni zkusenost, kterou mame sanci prozkoumat skutecne dukladne a vedecky, jako na moznost nahlednout do fungovani vedomi a posunout poznani v oblasti jedne z nejvetsich zahad lidske existence, "jsme vic nez jen maso?"

Vetsina knih, zabyvajicich se touto tematikou, hovori o prave opacnem zaveru, kolem 70 % lidi, kteri meli podobny zazitek, se shoduje v zakladnich rysech bez ohledu na kulturu, na rasu a nabozenskou prislusnost. Jinak souhlas.

ad Loretta:
.."Vetsina knih, zabyvajicich se touto tematikou, hovori o prave opacnem zaveru, kolem 70 % lidi, kteri meli podobny zazitek, se shoduje v zakladnich rysech bez ohledu na kulturu, na rasu a nabozenskou prislusnost"..
myslim to trochu jinak.. urcite nerozporuji obdobnou zkusenost s opustenim tela, pocitem ohlednuti se za zivotem ci setkanim se s jiz zesnulymi pribuznymi, ale kuprikladu u theistu je casto pritomne identifikovani nejen jasneho svetla s postavami z vlastnich nabozenskych tradic recipientu - zazitky jsou tedy spolecne vsem kulturam, ale nejsem si vedom toho, ze by nekdo hovoril v tom duchu, ze mel nabozensky zazitek mystickeho typu s postavou z jine tradice - nechci to vulgarizovat, ale neco v tom smyslu, jako kdyby krestan po teto zkusenosti rekl, ze ono jasne svetlo, ktere spatril, byl Lucifer (lat. lux-fero, "svetlo prinasejici"), takze od teto chvile je satanistou

Ono stačí i to, že nic z popisovaných prožitků se nevymyká obecným zkušenostem a poznatkům v dané komunitě, tedy neobjevuje se obecně nic neznámého, ale naopak velice podobné prožitky, což ale ukazuje spíš právě na to, že "stejná konstituce duševna", tedy náš mozek jako identické "zařízení" naprosté většiny lidí (kdo ví, jestli podobné prožitky má a popisuje při klinické smrti duševně nemocný člověk?) vnímá změny v organismu doprovázející klinickou smrt, řekněme "nedotažené umírání", stejně. Zřejmě stejné prožitky a vidiny mají i lidé opravdu umírající a zemřelí, jen nám k tomu už nedokážou podat svědectví.

Vetsina z nich svetlo neztotoznuje s Bohem, rikaji jen , ze pocitili lasku, ze ji byli prostoupeni a cim bliz se dostavali do svetla, tim intenzivnejsi pocit to byl. Vsichni shodne tvrdili, ze zazitek neumi popsat, o nabozenske zazitky primerne nejde, videli nejake svetlem prozarene bytosti a pak svoje blizke, ktere treba ani neznali a presto vedeli, o koho se jedna a pak pratele...

ad Loretta:
.."Vetsina z nich svetlo neztotoznuje s Bohem, rikaji jen , ze pocitili lasku, ze ji byli prostoupeni a cim bliz se dostavali do svetla, tim intenzivnejsi pocit to byl"..
s tim nesouhlasim.. existuje nekolik vedeckych praci, ktere prave onu identifikaci srovnavaji - pamatuji si kuprikladu japonskeho hudebnika/herce, atheistu, ktery ono svetlo prirovnal k zari reflektoru na podiu.. obecne se da rici, ze jelikoz v netheistickych kulturach nejsou natolik pritomny kulturni artefakty ovlivnene krestanskou tradici, casto chybi ona personifikace/zo­sobneni jasneho svetla, pocit byti milovan ci komunikace se svetlem.. v nasi spolecnosti zakorenene motivy "Buh je laska" ci "Buh je svetlo" podstatne ovlivnuji samotnou interpretaci euforickych pocitu jako „lasku“ vyzarovanou od Boha ci jako bozský zdroj a vyse zminenou percepci tohoto fenomenu v Japonsku muze naopak ovlivnovat i tendence k nevyjadrovani citu ci lasky slovne

Nějaké malé procento lidí prý má opačné pocity, strachu a děsu.

to nevysvětlíš...

Na rovinu. Já zažil stresový šok. Ale v té chvíli jsme nevěděl, že to je on. Má to veice podobné projevy jako infarkt - jediný rozdíl je, že to bolí opravdu vlevo a ne pod hrudní kostí uprostřed, jako infarkt. jinak ochrnutí, brnění v lévé části těla, jen jsme se sesul, naštěstí jsme seděl na sedačce. byly asi 3 hod ráno. i jen tohle mi stačilo se smířit se vším, co bylo a že už to nebude. a to jsme dokonce byl ochuzen o nejbližší, kteří byli na dovolené, na kterou jsme já kvůli té práci , při které jsme se sesypal, nemohl

jen vědomí, že je možná konec, mne podivně uklidnilo (bylo to v době, kdy ještě nebyly mobily a bál jsem se pohnout- zvednout z toho lehu)

Snad každý po klinické smrti uvádí nezažité zklidnění a smíření. Je to možná projev toho, že lidé se většinou nebojí smrti, ale jen umírání, dlouhého a bolestivého. Z pozice psychiky jsme na tom všichni prakticky stejně. Je tedy logické, že máme i stejné vjemy a pocity, když si myslíme, že se blíží konec.

To zažili mnozí, nejsem výjimkou.
Už jsem také četl poznámky a líčení k tématu, od lidí, kteří se dostali na rovinu smíření a oddechu (doslovně) a byli po navráceni popadnutím dechu do "surové" reality mírně řečeno zklamáni. Možná, že se to dá přirovnat probuzení z krásného snu ve spánku.

Byla jsem take v realne blizkosti smrti, dokonce mi davali asi 2% nadeje na preziti..zadne smireni jsem nepocitovala, jen jsem si prala zbavit se ukrutne bolesti..a utect z ni..na chvilku se mi to i podarilo a byla jsem najednou v otevrenem okne , pak jsem se asi vratila, upadla do bezvedomi..stalo se to pri virovem onemocneni zpusobenem neznamym virem tropickeho puvodu, ackoliv jsem v tropech toho roku vubec nebyla..

Halucinace to nebyla neb jsem měla potom několik dní i týdnů stav abs. blaženosti který se jen pozvolna vytrácel nějakým tím hříchem a taky od té doby jsem četla intenzivně Bibli a věnuji se teologii do dnes.

Tak to vypadá na velice solidní matroš se zbytkáčem ještě po týdnech .-))))))))))))

Lidé odjakživa lnuli k bohům.
Nejdřív pojmenovali "tvůrce" přírodních jevů, Pak jejich "rodiče", pak potřebovali polobohy a jiné nestvůry ze říše zvířat.

Po jisté době někteří "vykukové" zjistili, že moc bohů se dá využít a zneužít - založili chrámy božstev a vybavili oběti pro "choutky" bohů.
Trvalo to tisíce let.
Pak zjistil Mojžíš, že k ovládnutí Izraelitu by bylo dobré vymyslet vyššího boha, který promlouvá jenom s ním - chtěl být jejich vůdcem.
No a tak si vymyslel boha Jahveho.
A bylo to - ještě k tomu napsat nějaký dej v poznání té doby a bylo to.

To je jenom takové polidštění Boha nazvat jej Jahveho a nebo Jehovo, to asi tak jako Pepo a nebo Franto..
Bůh v Bibli není nazván bytostí ani osobou ale lidi k tomuto rádi tíhnou..

Jo, plameny dokáží rozpoutat rozličné vize.
A pokud vím, u toh okeře byl Mojžíš jen sám, ne? Ostatní musel poslat pryč. No i kdyby jich tam bylo 5, dá se sehrát divadýlko.

Jejich vědomí bylo na nižším stupni vývoje, což zahrnuje i jeho funkce. Z historie je to patrné a ani by to nemělo překvapit. Máš ale pravdu, že to vysvětluje vznik nadpřirozených bytostí a náboženských představ, poněvadž nižší úroveň (diferenciace) vědomí znamená menší schopnost rozlišení mezi psychickým a fyzickým, vnitřním a vnějším, a menší schopnost provádět volní akty a tudíž vyšší míru vystavení vnitřním psychickým silám (afektům, pudům, komplexům...). V důsledku toho ti lidé své psychické dění z valné části vnímali ve vnějším světě (to se v nějaké míře děje stále i u dnešního člověka) a byli nuceni se bránit přemáhajícím psychickým silám. Tak prostě popisujíc a vystihujíc své prožívání hovořili o duchách, duších a později bozích, a svou zkušenost s různými psychickými mocnostmi vtělili do náboženství. Náboženské pojmy jsou psychologické pojmy.

Názor, že vznik mýtů byl pokusem o odůvodnění a vysvětlení přírodního dění, je dneska už zastaralý, poněvadž z pozdějších výzkumů vyplynulo, že se oni lidé ve svých mýtech o nic takového nesnažili, vůbec k nim takto nepřistupovali, nýbrž mýty je měli začleňovat do světa, tj. pomáhali těm lidem chápat sebe sama, své místo ve světě. Umožňovali jim orientovat se ve světě, jak vnějším tak vnitřním.

Dnešní civilizací nezasažené národy žijí tak, jak odpovídá jejich úrovni vědomí (a my taky). Kdyby jediným rozdílem mezi nimi a námi byla pouhá úroveň vzdělání, tak by byli k nerozeznání od nás ihned po dosažení vzdělání a netrvalo by to generace.

Jako že si blesk nepředstavovali jako boží trest za nějaké jejich viny, ale jako tedy co, co jim pochopí chápat sám sebe, své místo ve světě?

Proč si myslíš, že by jim blesk měl pomáhat v chápání svého místa ve světě?
Je to v podstatě stejné jako pověsti. Pověst o praotci Čechovi nám dává pocit identity, říká nám kdo jsme, jak jsme se v tomto kusu země ocitli a sbližuje nás s ním.

Protože o tomto typu mýtů byla řeč.
To, že člověku pomáhá Bůj jako takový se nějak identifikovat s věcmi, které nechápe, kterým nerozumí, to je zajisté pravda, ale právě proto lidé pčisuzovalo Bohům i uvedené "schopnosti", však celou dobu je te rozdíl v chápání Boha právě v tom, že ateista tvrdí, že k pochopení vzniku člověka Boha nepotřebuje, zatímco věřící ano.

ono to trochu souvisí i s těmi "meziřádky" - je pravda, že člověk, který reálsocialismus nezažil nebo nemá dostatek informací od rodičů, ty narážky nejspíš nepostřehne. nebo jim nebude rozumět. ale bude si kvůli tomu "nepostřehnutí, nerozumění" vytvářet vlastní vysvětlení reálsocialismu?

Ale tam nebylo řečeno, že takto pomáhá jeden prvek.
Tak jsem to přímo nemyslel, že by se člověk měl nějak identifikovat s věcma, ono ideálně by tomu mělo být naopak: veškeré identifikace a projekce by měli být zrušeny, abychom mohli vnímat svět takový, jaký je (v našem obvyklém stavu vědomí se tak ale neděje). Ono jde spíš o "zasazení" člověka mezi ty věci, do přírodního dění. Vytvořit tu vzájemný kontext.

Jde o princip.
Proč jsme potřebovali Boha/y před 42000 lety, se dá pochopit. I proč je mají dodnes některé kmeny v Africe, Jižní Americe. Jejich prostřednictvím si člověk vysvětloval to, čemu nerozuměl, nerozumí.
A je otázka, jestli v tom musí pokračovat i dnes.

Tak Bohové, jak jsem se pokusil vysvětlit, nesloužili k pokusu o vysvětlení jevů. Vzhledem k tomu, že strukturu psychiky máme stále stejnou, tak jsou Bohové relevantní i dneska. Síly, které reprezentují, působí stále.

No nevim .))))
Už jen podstata víry - stvořil nás Bůh - to je přeci "vysvětlení jevu Bohem" jak vrata od hangáru :-)))
Já se přiznám, že právě moc nechápu, co přesně tím myslíš, proto jsme se ptal. Ten příměr s praotcem Čechem, to je vcelku pochopitelné, slouží to identifikaci se s nějakými předky, ale problém je, že to hypoteticky NENÍ MÝTUS, jako lidé, jako Češi, nějaké (lidské) předky samozřejmě máme, mnohým je to jedno, leckdo neví, že na "praotce Ćecha" by ve skutečnosti neměli být moc hrdí, ale spíš naopak, atd. atp., ale pořád jsou to záležitosti reality, jako ti komunisté před 1989. Pokud, je to mýtus úplně jiného kalibru než Bůh nebo vodníci ap.

Já psal o důvodu vzniku ideje Bohů a nadpřirozených bytostí vůbec, že lidé je nezačli koncipovat proto, aby vysvětlili dění v přírodě. I když k tomu nakonec klidně mohli být použity, tak jejich původ spočívá v popisu prožitků a vnitřních zkušeností v době, kdy lidské vědomí ještě nebylo tak jasné či lépe široké, aby umožňovalo přesnější rozlišení mezi psychickým a smyslovým vjemem (a tudíž se psychická a fyzická realita míchali dohromady) a kdy přirozeně neexistovali psychologické pojmy (kromě snad pojmu myšlenka). Mýty jsou typickým mixem těchto dvou realit, kdy je psychické dění vnímáno a zakoušeno ve vnějším světě, tj. jako události či kvality vnějšího světa a nikoli jako psychické události (v určité míře se toto stále děje i nám dneska). Jednotlivé příběhy pak plnili funkci začlenění člověka do jeho prostředí, do společnosti... Pomáhali člověku v orientaci ve světě a chápat své místo v něm. To jsem se pokusil ilustrovat připodobněním k pověstem, které plní podobnou funkci.

Co se týče Bohů, vzpomněl jsem si na jeden Jungův citát:

S tím, co lidstvo nazývá od pradávna „Bohem“, se setkáváte každý den. Dáváte mu jen jiné, takzvaně „rozumné“ jméno, nazýváte ho např. „afektem“. Je odedávna tím psychicky silnějším, jež je schopno zcela vykolejit váš vědomý úmysl, fatálně jej zkřížit a případně rozmetat na kousky. Jen málokdo nemá strach „sám před sebou“. Bůh se v tom případě jmenuje „já sám“ atd. Okolní svět a Bůh jsou dvě primitivní zkušenosti, obě jsou stejně velké a obě mají tisíce jmen, která na skutečnosti nic nemění. Kořeny těchto zkušeností jsou neznámé. Duše odráží obě. Ona je pravděpodobně bodem, ve které se jedna druhé dotýká. Proč se vlastně ptáte na Boha? Bůh ve vás všechno převrací a podněcuje vás k těm nejzvláštnějším spekulacím.

http://soucet.wz.cz/jung/Slova_du/fa_01_05.htm

Tvůj citát:
Je odedávna tím psychicky silnějším, jež je schopno zcela vykolejit váš vědomý úmysl, fatálně jej zkřížit a případně rozmetat na kousky

Strašné, třesu se strachy ... můj "vědomý úmysl" má být úplně rozmetán na kousky, jak a čím ho jen zase slepit...

Víš, součte, já cítím půdu pod nohama (díky gravitaci) a mé vědomé úmysly jsou pohromadě a pohromadě byly. Vidím viditelné, slyším slyšitelné, hmatám hmatatelné, čichám čichatelné ... žádná stopa po vidění neviditelného. Třeba je to dar přírody, že ke mně nemluví neviditelné bytosti, že mi v domě neřádí duchové, a neřádili ani když jsem byl dva roky v kasárnách jako vojín. Ano, někdo mne tam i okradl, ale to nebyl zajisté duch, ale spíš nějaký poberta, skřiňky jsme neměli na zámek. O podstatě blesků, duhy a jiných přírodních fenoménů jsem byl poučován od předškolních let a nikdo do mne nehustil náboženství. Díky bohu.

Ty máš dar během života si nevšímat.

S bohem zkušenosti mít nemohli. Mohli mít jen strach z neznámého. Strach, že jsou na zemi jen omyelm to určitě nebyl.
Ano. Afekt. tedy nerozum.
Jo. a do toho strachu patří i strach z blesku, z boha, bez ohledu na to, že člověk potřeboval prostě vysvětlit, co a proč s eto kolem něj děje a ještě neměl možnosti

Měli zkušenost s něčím silným, přemáhajícím, co nazvali bůh. Copak to z toho není jasné? Umisťovali sice takový faktor mimo psýché, což byl z dnešního hlediska omyl, ale pointa je v tom, že ti bohové (a nejen ti, ale i duchové) nebyli dílem fantazie, nýbrž byli prostým popisem jisté zkušenosti. Stál (a stojí) za nimi reálný faktor.
Afekt je silná emoce.

On taky Bůh ve tvaru dýmového sloupu je vodil po poušti, tedy že udával jim směr kudy mají jít a kam:
Exodus 13, 21Hospodin šel před nimi ve dne v sloupu oblakovém, a tak je cestou vedl, v noci ve sloupu ohnivém, a tak jim svítil, že mohli jít ve dne i v noci.

No jo ale například takový Ondi ten doma za pecí nezabloudí :-)
I když ale zase kdo mu jeho oblíbené zázemí vnukl?
Možná se rozpomene že kdo, možná nějaká prozřetelnost ?

Pokud vnímali Boha jako dýmový sloup, který je vede po poušti a udává jim směr,pak chápu, že jim to trvalo 40 let ...

Ono číslo 40 je symbol plnosti to Alibaba taky měl 40 loupežníků ale kdo vi kolik jich bylo.

Náboženství
V Bibli představuje číslo čtyřicet „přípravu“
https://cs.wikipedia.org/wiki/40_(%C4%8D%C3%ADslo)

Síly, které reprezentují, působí stále.

Máš nějaké praktické příklady těchhle božích sil?

Jakých božích sil? Já psal vždycky jenom o psychických silách.

No vidíš, a pak ti tu ale VISITOR a jemu podobní tvrdí, že bůh není jen statistická pravda, ale absolutní pravda :-))))
Ateisté nevěří v Boha, definovaného náboženstvím - tedy jako něco, cokoli, čemu je nutné být vděčný za vlastní existenci, protože nás záměrně stvořil. Což by vděčnost jistě vyžadovalo. A možná i poslušnost.
Tohle je problém mezi ateistama a teistama :-)))))

je pravda, že já si za tu dobu posledních pár měsíců všiml, že jak jsem před rokem a 2 měsíci nacválal na diskusi k VISITOROVI a většina zastávajících se Boha mi přišla jako klasicky věčíví, postupně, halvně díky debatám o ukrajině, poznávám, že vy jste vcelku mnohovrstvá skupina "věřících v boha", kdy někteří v toho křesťanského boha sami nevěříte, a nazýváte tak jen "něco nad" .-))))

třeba ratka, to je spíš filosofka
pavla je věřící pro sebe (asi nejideálnější:-))))))
visitor - naprostý náboženský fanatik
lorak - rozhodně fanatik, dodnes ale nevím, v co vlastně věří, jestli je to jehovista, jak je mu někdy podsouváno?
soucet - podivnej filosof - na jedný sraně nepíše o klasickém bohu z bible, na druhé straně to, v co věří, popisuje pořád jako "něco nad člověkem", ale jen lidské vědomí to není - je to věčné. a to člověk nebyl a není
mnichal, ten tam došel nově a je budhista
KIWI, no to je prostě jen debil .-))))
Lorreta - taky je spíš v rovině psychiky, než samotné krystalické víry
krudox, nechávám si ho nakonec, jsme přesvědčen že věří, a najednou nevím, v co. včera nebo kdy jsme se ho ptal, v co věří, ani nevím, jestli mi odpověděl, pak jsme musel pryč a už jsme to možná nečetl

kdo tam ještě docházel z věřících ? k VISITOROVI. Sele. No ten věří v baštu a SPD .-)))))))))))))) TO BOZI NEJSOU :-))))

Jenom že slovo ateizmus vzniklo ze slova teizmus :-)
Tak že co bylo dřív ?

slepice

O ne vejce :-).
A nebo že by kohout ?

Ale no tak – jako odpovědný taťka musel nejdřív stvořit kurník, ne?

Slovo ateismus ze slova teismus nevzniklo. Vzniklo ze slova ateista, které samo vzniklo z latinského atheus, pocházejícího z řeckého atheos. Skládá se z předpony a- (bez) a kořene theos (bůh). Tedy člověk bez boha, nevěřící. Slova teista a teismus vznikla až druhotně jako opozice k ateistovi a ateismu. Slovo ateismus sloužilo ke zdůraznění nevíry v boha (tehdy neobvyklé), zatímco víra byla v té době spíš samozřejmostí, takže žádné takové označení nepotřebovala.
Takže dřív byl ateismus!

ad kroky:
.."slovo ateizmus vzniklo ze slova teizmus :-) Tak že co bylo dřív ?"..
prvni byla nevira - na pocatku historie lidi nikdo neveril v zadneho boha

Což nemůžeš dokázat, je to tvůj předpoklad a možná že i Tvoje víra :-)
Co vím tak nějací domorodci vařej nějakej lektvar a potom komunikují s Bohy.

Ostatně židovské náboženství jak by smet, to samé v bleděmodrém, kadidlo a kadidelnice, tedy je předpoklad že už opice snědli něco po čem komunikovali s Bohy.

Bůh takové rostliny stvořil :-)

Četla jsem že některé rostliny byli tak oblíbené a lidi na nich tak závislí že je snědli úplně všechny a už neexistují..

Co třebas mohlo být toto za strom ?
https://www.istockphoto.com/cs/vektor/asyrsk%C3%A1-bohyn%C4%9B-p%C5%99ed-posv%C3%A1tn%C3%BDm-stromem-gm1049985416-280792547

Možná je to nějaký strom po kterém narostou "křídla" ?

Redbullovník?

Zajímalo by mne, proč třímají v levé ruce držátko od ukradené nákupní tašky a také jestli ty náramkové hodinky té levé bohyně nepotřebují natáhnout.

Kabelky bohů

Najdeme je na mnoha místech. Göbekli Tepe je oficiálně datováno do doby kolem 10000 let př.n.l. Na jednom ze sloupů můžeme vidět předmět, který svým tvarem připomíná nákupní tašku nebo kabelku.

Je to jen náhoda, že stejný předmět najdeme na reliéfu z Asýrie, který je oficiálně datován do období 800 př.n.l.? Podobně zvláštně působí pohled na kamennou skulpturu, jejíž vznik se nepodařilo přesně časově určit. Přisuzuje se Mayům v období 2000 let př.n.l. až 500 let n.l. Na kameni je zajímavé, že osoba má na hlavě (něco jako) přilbu.

Je zajímavé, že tento předmět nacházíme u všech kultur, které tu nejspíše byly v době před potopou světa. Co to ve skutečnosti bylo? K čemu to mohlo sloužit?

https://www.suenee.cz/zahadne-tasky-z-davneho-sveta/

https://www.dotyk.cz/magazin/starovek-bozstva-kabelky-21000906.html

Ano, to je problém, že nevíme a nemůžeme vědět, co měl autor plastiky (reliéfu) na mysli, když to tesal z kamene. Může to být i věneček z pampelišek, jako i symbol moci a bohatství. To, že má každá bohyně za pasem hned dvě dýky ukazuje na jejich zámožnost. Ještě ve Středověku měla šavle cenu jedné vesnice kompletně s kozami i s lidmi.

Helma na hlavě je zpravidla součást válečnické zbroje. Než se lidé naučili výrobu a zpracování kovů používali dřevo, ale také kůži na výrobu ochrany šešulky. Karel May popisuje účes Winnetoua jako jeho vlasy upravené za pomoci tuku a jílu do pevné helmy na hlavě. Pier Brice něco takového rozhodně odmítl.

Ostatně, co se týče záhadných předmětů ... až zanikne křesťanství, tak budou naši prapra...prapotomci mudrovat nad světlým kroužkem nad hlavou některých zobrazených starověkých osob a budou to pokládat za nějaké předpotopní zařízení na bezdrátovou komunikaci, nebo také třeba za symbol mentální poruchy dotyčného zobrazeného.

to je brašna s nářadím

Třeba nějaká autorova fantazie.

Ten strom asi zkameneněl údivem z těch dvou zrcadlových bohyní s poškozenými letkami.
Kdyby to uviděl Linné, tak ho pokřtí na petrodendron, nebo dendropetron.
Co člověk nadělá způsobuje u jiných často speciální údiv.

To je frňákovník.
jinak to nemusí být vůbec strom, ale něco na způsob totemu

to je víc než pravděpodobné. dokud člověk neprovozoval zemědělství, ale jen to sbíral, trhal a žral, určitě mohl něco specidického na omezeném biotopu doslova vyžrat

ad kroky:
.."Což nemůžeš dokázat, je to tvůj předpoklad a možná že i Tvoje víra :-)"..
nikoliv, je to nazor reflektujici poznatky vedeckych praci v ramci psychologie.. predevsim pak tech, ktere zkoumaji jeji funkcni puvod - kuprikladu vyvoj tohoto rysu lidske mysli ve smyslu kognitivni adaptace na environmentalni vyzvy.. v zadnem pripade se tedy nejedna o mou viru

"kognitivni adaptace na environmentalni vyzvy": to si musím vylovit ve slovníku co to je :-).

ad kroky:
.."kognitivni adaptace na environmentalni vyzvy: to si musím vylovit ve slovníku co to je :-)"..
skutecne nejde o nic sloziteho - uvedu nejakej klasickej priklad s kategorizaci kauzalnich vysvetleni / konecnych a bezprostrednich:

konecne vysvetleni osvetluje, proc se urcite chovani vyvinulo, tedy ona adaptace/vedlejsi evolucni produkt: ptak migruje kvuli mensi nabidce potravy v zime, cimz zvysuje sanci na preziti a rozmnozeni

bezprostredni vysvetleni osvetluje faktory ovlivnujici, jak a kdy je chovani "provadeno": ptak migruje diky jeho zkusenosti s menicimi se dennimi hodinami slunecniho svitu

Lidi měli v pravěku jiné starosti, než mrhat časem a energií nějakým náboženstvím. Museli ulovit mamuta, nařezat pazourkem jeho kůži, vydělat ji žvýkáním, sešít si z kůže texasky a plachty na teepee. To až pozděj nějaká bezzubá stařenka ve snaze se odměnit za darovanou potravu hlídala děti dospělým, když šli tihle na lov. No a když děti hodně zlobily, tak je stařenka strašila bohy a jinými vymyšlenými potvorami.
Takhle a nejinak vzniklo náboženství - strašením nevědomých a bezbranných dětí vymyšlenými potvorami.

To je pravda, ale právě to je v podstatě důkaz, že pokud nebudu brát ateismus jen jako obecný stav, tak abych mohl v něco ne-věřit, musí to něco nejprve existovat. tedy tedy je tam daná kauzalita - nejprve v něco uvěřit - a až potom mohu v to něco ne-věřit :-)))) podle mne .-)))
v podstatě si myslím, že popírat mohu jen něco už daného předtím :-))) jinak popírání nemá smysl, když není co popírat :-))

Včera bylo na fejzu:
"Křesťanství je jako fotbal.. Máte různé týmy a různé vlajky a jednotlivé týmy se mezi sebou nesnáší z rivality. Ale ve výsledku, co všechny lidi, kteří fandí těm různým týmům spojuje, je láska k fotbalu. Zarytý fanoušek Sparty miluje fotbal stejně jako fanoušek Slavie nebo Bohemky. A fotbal má svoje pravidla stejně jako křesťanství. Jeden křesťanský klub (denominace) stojí proti druhé, ale ve skutečnosti je všechny spojuje láska ke stejnému sportu... a ten sport je HŘÍCH. Hřích je hnací motor jejich sportu, protože bez něj je pro ně němožné podávat jakýkoliv výkon. Odstraňte hřích z křesťanství a je to stejné jako odstranit brány z fotbalu. Jaký smysl má dál kopat do balonu, když už se není kam trefit?"

já jsme konvertita. Tedy původně ateista, který se stal věřícím. A protože jsem se stala věřící, což je čistě nitěrní osobní záležitost, sdílím tento stav s jinými věřícími a dávám najevo svoji příslušnost k denominaci. To si věřící vybere určitý vnější projev který společeně sdílí, ale vnitřní víra je jedinečna. Je to něco jak řeka, která tryská ze srdce ... jak se dává tak dostává :-)) To co vypadá jako filosofie je jen toporná snaha se vyjádřit. :-)

Aha.