Jasně, 1kg vody ohřátím o 80K nabyde hmotnost o 3,8 · 10−12 kg . Akorát použiješ jiný algoritmus než E=mc²
To se na kuchyňských vahách ale nedá ověřit. 
Jasně, 1kg vody ohřátím o 80K nabyde hmotnost o 3,8 · 10−12 kg . Akorát použiješ jiný algoritmus než E=mc²
To se na kuchyňských vahách ale nedá ověřit. 
Prakticky na papiňáku s litrem vody to asi sotva. Zbývá tedy fyzika z šuplíku teorie relaivity od Einsteina, která je ovšem prakticky ověčována a ověřena v laboratorních podmínkách a i ve Vesmíru. Tam pochopitelně ne s tím papiňákem. Viz např. světelný tlak na "ohon" komety.
Pozoruje se to při extrémně rychlém pohybu (pohyb taky představuje energii). Je to pozorovatelné v urychlovačích částic, že když se nějaká částice urychlí třeba na 80% rychlosti světla, tak se pozoruje, že hrozně ztěžkla. Což je patrné z toho, že k jejímu dalšímu urychlení je potřeba stále více do ní "zatlačit". Tj. k jejímu neustálému urychlování je nutno jí dodávat stále větší množství energie díky tomu, že s její rychlostí roste i její hmotnost (jak říká ta rovnice) - což je taky důvod, proč nelze překročit hranici rychlosti světla, poněvadž množství energie potřebné k dalšímu urychlení roste geometrickou řadou díky tomu operátoru "na druhou" v té rovnici, přičemž k urychlení na 100% rychlosti světla by už bylo potřeba nekonečné množství energie, což je nerealizovatelné.
No vidíš.
Vyšší teplota hmoty znamená také, že se její atomy pohybují rychlej. A
zvýšení rychlosti atomů hmoty zvyšuje její hmotnost.
jj, energie má různé formy, vy jste diskutovali o tepelné, já použil pohybovou, poněvadž o jiném praktickém způsobu potvrzení platnosti té Einsteinovy rovnice ani nevím, ale jinak na formě nezáleží, platí to pro všechny formy energie, že s jejím růstem se zvyšuje i hmotnost daného objektu a naopak.