Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

je to nepředstavitelné, protože prostor se teprve "tvoří" rozpínáním a i to rozpínání není správný výraz. Možná je to úplně jinak, pro nás nepředstavitelné :-)

Já měl učitele na učňáku a on měl filozofické myšlenky a jednou se s ním bavili spolužáci a já to bral od něho jako že spíše si jen myslí a domnívá, když v tom nemá odborné zkušenosti,ale tu jeho větu po letech stále mám v mysli a řekl jednu věc cituji: Myslím si že lidé stále objevují a svými milnymi postoji mění své tvrzení na cestě vědeckých. Stejně jako věřící věřili že země je placatá a po mnoha staletích, díky vědcům i mořeplavcům se zjistilo že je země kulatá a na místech zploštělá a později že vesmír je nekonečný.Muj názor je že vesmír tento který vidíme i on může být ohraničený a za ním může být zase něco jiného. Zajímavé co?

Pokud by byl Vesmír nekonečný, pak by "za ním" asi už nic nebylo. Nebo nevím, jak třeba vedle sebe poskládat 2 a více nekonečných Vesmírů.
Leda by se prolínaly v jednoma tom smém nekonečnu podle počtu svých rozměrů

Dneska e ale říká, že Vesmír není nekonečný, ale pouze bezmezný. V jednoduchosti to znamená to, že prostor jako vlastnost hmoty "vzniká" jen tam, kde je hmota, a pokud se tato rozpíná, zvětšuje se polu s pořadavkem hmoty i Vesmír. Případně smršťuje. Takže tento pohled na Vesmír skutečně umožňuje další Vesmíry i kolem

Já si dle toho učitele dokáži představit že nyní víme že země je kulatá a že už víme že není jediná v naší sluneční soustavě,zde už je další vědecký pokrok, který vědci rozšířili dále že vesmír takových planet, hvězd že je mnoho a že vesmír je nekonečný,no a dokáží dle toho učitele představit že by jednou někdo zjistil že,jako u naší planety že není placatá,tak že najdou konec vesmíru a začátek jiné úrovně,je to jako když si vezmu jablko a rozriznu je slupka, dužina a jádro a to vše se dá i takto podobně aplikovat na tuto věc.

Ano, věříme, že Země je "koulí" a že obíhá po své orbitě Slunce. Ale věříme proto, že tuhle teorii nikdo seriózní a vzdělaný nezpochybňuje. Věříme, že plochozemci jsou lidé svedení nějakým tvrzením vyplývajícím z interpretace textu bible o níž věří, že byla psána jejich bohem. Pochopitelně věří, že jejich bůh je seriózní bytost a nedělá si z lidí kašpary.
Mnozí tady na DF věří, že masa lidí musí mít pravdu, protože se přece masa lidí nemůže mýlit a věřit v nepravdu. Něco na takovém věření je. Opravdu? Především, když uvážíme, že křesťanů jsou 2,2 miliardy, tedy 27% lidstva. Jenže 27% není většinou, teda matematickou většinou. A jak známo ne každý ve Vatikánu zaregistrovaný křesťan je podle křesťanské ústavy skutečným křesťanem ... a tak se ta křesťanská menšina v lidstvu dále scvrkne. Nehledě na ověřenou pravdu, že většina nemusí mít ve všem pravdu.

myslím že vesmír principiálně ohraničený není, to jen naše chápání vesmíru je ohraničené. Vesmír hranice nemá

Věříš tomu nebo to víš.

myslím si to. Napsala jsem že si to myslím.

Někdy myslet si něco může v mysli se pak rozvinout ve víru a věřit tomu už je myslet si že to tak je vědět.

vycházím z toho, že prostor je vlastností gravitačního pole a nemá ohraničení... protože uvažovat že je něco "za" prostorem je nesmysl. Podobně jako uvažovat že něco bylo před velkým třeskem. Tedy jak prostor mimo či za vesmírem, tak čas před vznikem vesmíru je jen myšlenkový konstrukt - blbost. nemožnost. dělení nulou.

Kdyby člověk nad tím nepřemýšlel byla by jeho mysl sama ohraničená a tím by byla omezená.

Si myslím, že většina lidstva nad vznikem Vesmíru nepřemýšlí. Ne snad protože má omezenou mysl, ale spíš to bude proto, že vznik Vesmíru bere jako fakt "se kterým stejně nikdo nic nenadělá",

Toto jsi mi připomněl,kdysi to řekl Eihei Dogen:Nebeská cesta ,je čistá a ušlechtilá.Pozemska cesta, pevná a klidná.Lidska cesta je tichá a pokojná.Vsude ve vesmíru vladne nekonečný mír.

S tím mírem je trochu jinak, tady na Zemi se válčí odjakživa a nepřetržitě. Když ještě nebyli lidé, tak spolu válčili "o místo pod Sluncem" jiná zvířata.
V přírodě se vše živé řídí přírodním zákonem "žer ty slabší a utíkej před silnějšími". Jestli ve Vesmíru vznikl na nějaké planetě život, tak se bude řídiit stejným zákonem. Aspoň proti tomuhle nic nestojí.

Život je boj.
Logicky je tedy mír akorát pro mrtvé. Nedělejme si nějaké ideologické iluze o lásce a o míru. o ideálním člověku a o ideální přírodě. Tohle není pesimismus Mnichale, tohle je skutečnost, tohle je realismus.

můžeš mít mír v sobě. teoreticky.

Zajisté a také jsem mírumilovným člověkem. Jenže nežiji na nějakém pustém ostrově, mám kolem sebe lidi, známé i neznámé.
Školou života jsem prošel jak zřejmé úspěšně. Teda ne aby tohle někdo bral jako vytahování, nebo tvrzení o ideálu.

Neberu to jako vytahování, myslím že rozumím. žádné velké průsery kolem, děcka vědí co mají dělat.

Však ano jsem realista optimista a tyto slova co jsem dal jsi mě připomněl že podobně jen jinak to napsal Eihei Dogen,jen lidé co žijí východní filozofii chápou takováto slova.A právě ví že k ním mluví lidé co vědí že k ním mohou mluvit a znají paradox.

neřekla jsem že nemáme přemýšlet, ale neměli bychom se nechat omezit lidským uvažováním a zkušenostmi. My věříme na hranice, ale možná vesmír hranice nemá. Je sám v sobě uzavřený, něco jako černá díra... nemá okraje, které by bylo možné nahmatat či se o ně zapřít.

Myslím si, že musíme připustit, že Vesmír je "bublibou" (sférou) naplněnou kontinuem pojmenovaným časo-prostor. Dále musíme připustit že tahle "bublina" má něco jako nepropustnou šlupku, která zrcadlí na ni dopadené fotony. Důzazem je reliktní záření s teplotou kolem 2,73 K přicházející k Zemi ze všech směrů a to se strukturou s minimální variaci teploty, tedy vzdálenosti od té hypotetické šlupky.
Takhle to vypadá, že Země, tedy naše Galaxie se nachází ve středu sféry Vesmíru. Celkem nejistá představa, kterou nedokážeme ani potvrdit a ani vyvrátit.
Takže opakuji : Není nakonec tedy vše jinak?
Lemaitre představil svou teorii o vzniku našeho Vesmíru před14 miliardami let v roce 1931, to je před pouhými 92 roky. Jak bude tahle teorie vypadat za sto roků, za tisíc roků ... nemůžeme ani tušit.