Někdy myslet si něco může v mysli se pak rozvinout ve víru a věřit tomu už je myslet si že to tak je vědět.
Někdy myslet si něco může v mysli se pak rozvinout ve víru a věřit tomu už je myslet si že to tak je vědět.
vycházím z toho, že prostor je vlastností gravitačního pole a nemá ohraničení... protože uvažovat že je něco "za" prostorem je nesmysl. Podobně jako uvažovat že něco bylo před velkým třeskem. Tedy jak prostor mimo či za vesmírem, tak čas před vznikem vesmíru je jen myšlenkový konstrukt - blbost. nemožnost. dělení nulou.
Kdyby člověk nad tím nepřemýšlel byla by jeho mysl sama ohraničená a tím by byla omezená.
Si myslím, že většina lidstva nad vznikem Vesmíru nepřemýšlí. Ne snad protože má omezenou mysl, ale spíš to bude proto, že vznik Vesmíru bere jako fakt "se kterým stejně nikdo nic nenadělá",
Toto jsi mi připomněl,kdysi to řekl Eihei Dogen:Nebeská cesta ,je čistá a ušlechtilá.Pozemska cesta, pevná a klidná.Lidska cesta je tichá a pokojná.Vsude ve vesmíru vladne nekonečný mír.
S tím mírem je trochu jinak, tady na Zemi se válčí odjakživa a
nepřetržitě. Když ještě nebyli lidé, tak spolu válčili "o místo pod
Sluncem" jiná zvířata.
V přírodě se vše živé řídí přírodním zákonem "žer ty slabší a
utíkej před silnějšími". Jestli ve Vesmíru vznikl na nějaké planetě
život, tak se bude řídiit stejným zákonem. Aspoň proti tomuhle nic
nestojí.
Život je boj.
Logicky je tedy mír akorát pro mrtvé. Nedělejme si nějaké ideologické
iluze o lásce a o míru. o ideálním člověku a o ideální přírodě. Tohle
není pesimismus Mnichale, tohle je skutečnost, tohle je realismus.
Zajisté a také jsem mírumilovným člověkem. Jenže nežiji na nějakém
pustém ostrově, mám kolem sebe lidi, známé i neznámé.
Školou života jsem prošel jak zřejmé úspěšně. Teda ne aby tohle někdo
bral jako vytahování, nebo tvrzení o ideálu.
Neberu to jako vytahování, myslím že rozumím. žádné velké průsery kolem, děcka vědí co mají dělat.
Však ano jsem realista optimista a tyto slova co jsem dal jsi mě připomněl že podobně jen jinak to napsal Eihei Dogen,jen lidé co žijí východní filozofii chápou takováto slova.A právě ví že k ním mluví lidé co vědí že k ním mohou mluvit a znají paradox.
neřekla jsem že nemáme přemýšlet, ale neměli bychom se nechat omezit lidským uvažováním a zkušenostmi. My věříme na hranice, ale možná vesmír hranice nemá. Je sám v sobě uzavřený, něco jako černá díra... nemá okraje, které by bylo možné nahmatat či se o ně zapřít.
Myslím si, že musíme připustit, že Vesmír je "bublibou" (sférou)
naplněnou kontinuem pojmenovaným časo-prostor. Dále musíme připustit že
tahle "bublina" má něco jako nepropustnou šlupku, která zrcadlí na ni
dopadené fotony. Důzazem je reliktní záření s teplotou kolem 2,73 K
přicházející k Zemi ze všech směrů a to se strukturou s minimální
variaci teploty, tedy vzdálenosti od té hypotetické šlupky.
Takhle to vypadá, že Země, tedy naše Galaxie se nachází ve středu sféry
Vesmíru. Celkem nejistá představa, kterou nedokážeme ani potvrdit a ani
vyvrátit.
Takže opakuji : Není nakonec tedy vše jinak?
Lemaitre představil svou teorii o vzniku našeho Vesmíru před14 miliardami
let v roce 1931, to je před pouhými 92 roky. Jak bude tahle teorie vypadat za
sto roků, za tisíc roků ... nemůžeme ani tušit.