Já byla ve škole šprtka, protože moje maminka byla učitelka na té škole. Nejvíc problémů jsem si udělala sama svým šprtstvím.
Já byla ve škole šprtka, protože moje maminka byla učitelka na té škole. Nejvíc problémů jsem si udělala sama svým šprtstvím.
Deti ucitelu musi jit prikladem a tak nekdy revoltuji, to byl muj pripad,
doma jsem si osvojila roli "zlobive dite". 
a ve škole taky? já doma revoltovala, ve škole jsem byla jedničkářka a všem napovídala. Ale těžko jsem se smiřovala s neúspěchem. Nesla jsem ho těžko, zejména když jsem věděla že maminka bude mít problémy. Tedy takjsem si to namlouvala, že se budou na maminku dívat jakože zlyhala a je neschopná
vždycky jsem měla pocit že nesu odpovědnost za maminku a že je mojí povinností se o ní postarat, a to dodnes kdy jí je téměř 100 let. Tak trochu přízračné, ale naučila jsem se s tím žít.
Byla jsem ctizadostiva, ale asi ne diky mamince, ucila jsem se pro znamky,v
uceni vzorna, ale nikdy jsem se nehlasila a nesnazila se nijak profilovat,
dokonce jsem mela i jednou horsi znamku z mravu(minus , nebo co), ani nevim uz
za co, coz byla pro maminku rana
, jezdila jsem na otcove motorce bez ridicaku ,
kamaradila jsem se spis se zlobivymi, nez s hodnymi detmi..sestra se zas branila
tim, ze se odmitala zucastnovat ruznych socialistickych akci, verejne mluvila o
omezovani svobody v oblekani, bojkotovala 1.maj a odmitla tanecni. ..a tak
podobne. 