,
Do me taky nikdy nikdo nabozenstvi nehustil, matka verila v Boha, ale dozvedela jsem se to az uz byla stara, nabozenstvi pro me nebylo thema. Zacala jsem se zajimat o tyto veci az po proziti tragickych udalosti..nejak tak jsem se dostala ke kniham , pojednavajicim o duchovnu a zacala nalezat souvislosti , setkavala se s podobne smyslejicimi lidmi, kteri o tom neco uz vedeli a tak pomalu jsem zpracovavala situaci, ve ktere jsem se znenadani ocitla. Mezitim jsem se setkavala i s jevy pro me nevysvetlitelnymi snad az dodnes a zacala premyslet o Bohu a o vsem s nim spojenem..nabozenske dogma mi nerika vubec nic, nekdy mam dojem, ze je mi pomahano , vsechno jakoby zazracene funguje a v takovych situacich si zacinam uvedomovat, ze to neni jen tak nahoda..casto mam i pocit, ze mi kdosi dava do hlavy myslenky, najednou mam reseni a presne vim, ze to neni moje myslenka... a nekdy mi jdou do hlavy cele texty , zapisuji si je a pak ziram, kde se vzaly..tak asi..
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení
1
