Kulhánek uváděl příklad, který je mylný. On sice hovořil o utržené kabině výtahu, ale my máme lepší příklad a to v uměle vytvořené beztíži v ISS. Kulhánek totiž jaksi opoměl připomenout, že síla (s velkým S) má nejen hodnotu v [N], ale i vektor. V ISS je tedy síla zemské přitažlivosti vynulována odstředivou silou. Předmět se tedy nehybně vznáší v prostoru ISS. Ne, že by na něj nepůsobila síla zemská gravitace, ta na něj působí, ale je anulována odstředivou silou s opačným vektorem. A když na tenhle nehybný předmět v ISS fouknu, tak mu udělím impus silou narážejícího dechu libovolného vektoru. Ten může být orientován směr Země, nebo proti směru pohybu ISS, či na příč. Podotýkám, že nejsme v relativistických rychlostech. V inerciálním prostoru se tedy síly z okolí vyruší, je-li tento inerciální prostor omezen nějakou kabinou, tak se tato musí nacházet ve stádiu volného pádu (urvanej výtah, nebo ta ISS).
Takže, máme
jasně definovanou délku 1metr [m],
jasně definovaný čas 1 sekundy [s] a
máme definován kilogram hmoty [kg].
Z těchto údajů máme definovanou rychlost [m/s], zrychlení [m/s2]
a tak i sílu [N].

,
ale
Kulhánek v přednášce mluví o fyzikálních principech, nevim jestlis to
postřehl. Z tohoto hlediska v případě inerciální soustavy platí, že ve
vesmíru nikde úplně inerciální soustavu nenajdeme, poněvadž všude
působí nějaké síly (gravitační síla má nekonečný dosah), ale takovou
ideální inerciální soustavu (byť pouze lokální) představuje volný pád
do gravitačního pole. Tehdy se objekty dostanou do ideálního stavu
beztíže. A nemusí se jednat pouze pád výtahu, ale třeba i o pád rakety,
jak tam říká. Samozřejmě že uměle umíme navodit stav beztíže (i když
je otázkou, jak dalece přesně), ale o to v této přednášce nejde, tady jde
o vykreslení principiálního obrazu našeho vesmíru.



a to je
ta pátá síla ta má přitažlivost největší.