Někdo odlomil mi z něho malej kousek, ale ten se zase zacelil, neboj:-).
Někdo odlomil mi z něho malej kousek, ale ten se zase zacelil, neboj:-).
To bylo jiné slunce, neb nejdřívě vše zmizelo a nebylo to ani studené a ni teplé
Víš kroky, myšlenkové pochody v mozku lidí nejsou jednoduché a tudíž jen těžko vysvětlitelné.
Jeden pán mi vyprávěl (někdy tak před čtyřiceti lety), že řídil dodávku klidnou jízdou po dálnici a najednou mu cestu zatarasily desítky dopravních značek. Stačil dodávku zastavit bez poškození i když těmi tabulemi projel a probral se až v nemocnici na lůžku. Prý byl asi tak dva dny v koma. To se mu stalo poprvé a také vícekrát ne. Na té dálnici nebyla ve skutečnosti ani jedna jediná značka, řidič co zastavil u jeho stojící nepoškozené dodávky zavolal záchranku. No a ten řidič té dodávky pak vzpomínal, že ho za války trefila střepina do hlavy, která neprorazila úplně lebku a tak mu ji odstranili a za měsíc byl opět na frontě.
Co se mu odehrálo v hlavě? No, možná asi halucinace předcházející nějakému dlouho trvajícímu epileptickému záchvatu. Dnes by se možná za použití MRT zjistilo víc, encefalograf po odeznění toho koma vypadal prý zcela normálně.
A další, to byl můj kolega, ten zadrhával tak mohutně, že někdy
potřeboval na jedno slovo půl minuty a někdy asi deset "náběhů". Když mu
to extrémně nešlo, tak mi to psal na papírek. Jinak vysoce inteligentní,
vzdělaný a šikovný technik. Ideální kolega a přítel. Akorát trochu
nepozorný, takže když bylo cítit škvařenou izolaci elektrických kabelů
tak si dělali lidé v laboratoři srandu řkouc "náš Hans zase něco
měří".
Když jsem se ale po letech v Bibli dočetla že Pavlovi z Tarzu se stalo něco podobného.
Prosím tě věz, že se tě nechci nějak dotknout.
Lidé jsou různí a tudíž i jejich mozky pracují různě. Už jsem jednou
psal, lidi jsou geniální i prostí, chytří i hloupí, kreativní i
konzumní, extroverti i introverti, vzteklíci i kliďasi ... Takových
protichůdných vlastností lidských mozků jsou snad tisíce.
Ty patříš k těm, kteří "zažili" (v úvozovkách je to proto, že to není
realitou) něco pohádkového, buď za to ráda, ale akceptuj, že jsi
výjimkou, z průměru, jako byl výjimkou z průměru třeba Mozart. Živé
sny, sny za bdělého stavu ... to se může některým přihodit, jednou,
víckrát a někdo je může mít často, ale většina lidí je nemá nikdy.
Kdysi jsem čet na toto téma úvahu a jeden psychiatr tvrdil, že zhruba deset
procent Evropanů, má za svúj život aspoň jednu halucinaci, aniž by trpěli
nějakou chorobou a nebo měli traumatický zážitek.
Vzpoměl jsem si na přítelkyni z dětství, která mi, už jako dospělá žena, vykládala, že když jí umřela maminka, tak měla nějaký čas (pár týdnů) za dne vidění, jak ji její matka přivolává pokynem rukou k sobě. Došlo to tak daleko, že uvažovala nad sebezabitím. Lékaři ji z toho, po jejím neúspěšném pokusu, dostali.
Proto si myslím, že se s takovými stavy musí zacházet opatrně.
No ale mám za ty léta vzniklou teologii dle Bible která je docela praktická a i taková střízlivá, což zase je i patrnej nějakej ten výsledek, následnost.
Jasan.
Někomu usnadňuje náboženství žití a překonávání strastí žití
provázejících.
No a někdo takovou pomoc z hůry nepotřebuje, tedy nežádá a je o její
reálné neexistenci přesvědčen.
Proto, si myslím, bude nějaká forma náboženství vždy lákat některé
lidi.
Lidé jsou různí, vlastnosti své mentality si vybírat nemohli, protože se s
ní narodili a ji během dospívání formovalo okolí.
2.Tim 3/16. Veškeré Písmo je vdechnuté Bohem a je nanejvýš užitečné. Vyučuje nás a usvědčuje, napravuje a vychovává ve spravedlnosti, 17 aby byl Boží člověk dokonale připraven a vybaven ke každému dobrému dílu.
Pavla to obrátilo, přestal pronásledovat křesťany a začal je získávat.
Vnímám to tak že ne, v Jan 6 jsem ještě našla:
51 Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe; kdo jí z tohoto chleba,
živ bude navěky. A chléb, který já dám, je mé tělo, dané za život
světa.“
To nemusí být nikomu fuk.
Rození a umírání jsou řízeny přírodními zákony, které lze v tomto
smyslu jen minimálně ovlivňovat (moderní medicínou). Každý inteligentní
člověk by měl tohle bez dramatizování akceptovat.
Moje babička mi říkala, když jí bylo 94 let, "Hochu, nepřej si být tak starý, jako jsem já. Všichni kolem tebe umírají a jseš na světě sám." ....
Tohle je realita a životní moudrost. Když byla o deset let mladší, tak pracovala na své zahrádce, po práci klábosila s vrstevníky, no a ti postupně vymřeli, na zahrádku už nemohla, protože si zlomila kyčel a umělý kloub způsoboval bolesti, nedosléchala, oči a prsty už nedovolily dělat jemnější práce (vyšívání, pletení a háčkování).
No jo no to ne, ale jinak podobnost je, přišlo náhle..a cítil autoritu, ptal se kdo jsi Pane..