Velkou tradici mají ve Finsku oddíly na lyžích. Projevilo se to hlavně v
Zimní válce (finsky talvisota) v letech 1939–40, kdy Finové na lyžích
využívali lesnatý zasněžený terén k rychlým a nepozorovaným přesunům.
V bitvě u Soumussalmi tak tři finské lyžařské pluky (11 000 mužů)
drtivě porazily dvě sovětské mechanizované divize o síle 45 000
mužů.
J. V. Stalin tehdy ve své první útočné válce napadl Finsko s
ohromující silou až 700 000 vojáků, 6500 tanků a 3880 letadel a i když
nakonec přinutil Finy, aby se vzdali části území, zaplatil za to 350 000
mrtvými a raněnými a ztrátou 3859 tanků oproti finským ztrátám necelých
100 000 padlých a zraněných a 30 zničených tanků.
V takzvané Pokračovací válce (finsky jatkosota) v letech 1941–44 pak
Finsko na Sovětském svazu dobylo zpět všechna ztracená území a získalo
nová s tím, že se jeho jednotky zastavily 30 kilometrů od Leningradu a
účastnily se jeho blokády ze severního směru. I díky těmto dvěma
krvavým konfliktům dnes ochota Finů bojovat za obranu vlasti proti
silnějšímu nepříteli dosahuje 83 %, což je jedna z nejvyšších hodnot v
Evropě.
Finové pochopitelně nespoléhají jen na své přepadové oddíly z dob
Zimní války. S arzenálem více než 700 houfnic, 700 těžkých minometů a
stovkou raketometů mají silnější dělostřelectvo než Francie a Německo
dohromady. Mezi raketomety přitom najdeme i 35 původních 120mm raketometů
vz. 70/85, které pod označením 122 RAKH 89 M1 přešly do výzbroje finské
armády po zániku Německé demokratické republiky.
K finským trumfům patří AMOS, tedy Advanced Mortar System, vyvinutý ve
spolupráci se Švédskem. Jde o 120mm automatickou dvouhlavňovou a závěrem
nabíjenou minometnou věž s rychlostí palby 12-16 ran/min a dostřelem 10 km.
Věž se montuje na různé typy obrněných vozidel a může střílet nejen
horní skupinou úhlů, ale také vést velmi ničivou přímou palbu
je to neskutečně parádní si číst kdo posílil řady NATA - Finsko je
malá , sympatická a odhodlaná země