,
Velkou tradici mají ve Finsku oddíly na lyžích. Projevilo se to hlavně v Zimní válce (finsky talvisota) v letech 1939–40, kdy Finové na lyžích využívali lesnatý zasněžený terén k rychlým a nepozorovaným přesunům. V bitvě u Soumussalmi tak tři finské lyžařské pluky (11 000 mužů) drtivě porazily dvě sovětské mechanizované divize o síle 45 000 mužů.
J. V. Stalin tehdy ve své první útočné válce napadl Finsko s ohromující silou až 700 000 vojáků, 6500 tanků a 3880 letadel a i když nakonec přinutil Finy, aby se vzdali části území, zaplatil za to 350 000 mrtvými a raněnými a ztrátou 3859 tanků oproti finským ztrátám necelých 100 000 padlých a zraněných a 30 zničených tanků.
V takzvané Pokračovací válce (finsky jatkosota) v letech 1941–44 pak Finsko na Sovětském svazu dobylo zpět všechna ztracená území a získalo nová s tím, že se jeho jednotky zastavily 30 kilometrů od Leningradu a účastnily se jeho blokády ze severního směru. I díky těmto dvěma krvavým konfliktům dnes ochota Finů bojovat za obranu vlasti proti silnějšímu nepříteli dosahuje 83 %, což je jedna z nejvyšších hodnot v Evropě.
Finové pochopitelně nespoléhají jen na své přepadové oddíly z dob Zimní války. S arzenálem více než 700 houfnic, 700 těžkých minometů a stovkou raketometů mají silnější dělostřelectvo než Francie a Německo dohromady. Mezi raketomety přitom najdeme i 35 původních 120mm raketometů vz. 70/85, které pod označením 122 RAKH 89 M1 přešly do výzbroje finské armády po zániku Německé demokratické republiky.
K finským trumfům patří AMOS, tedy Advanced Mortar System, vyvinutý ve spolupráci se Švédskem. Jde o 120mm automatickou dvouhlavňovou a závěrem nabíjenou minometnou věž s rychlostí palby 12-16 ran/min a dostřelem 10 km. Věž se montuje na různé typy obrněných vozidel a může střílet nejen horní skupinou úhlů, ale také vést velmi ničivou přímou palbu
je to neskutečně parádní si číst kdo posílil řady NATA - Finsko je
malá , sympatická a odhodlaná země 
2
