,
Podívej, my toho boha nevyřešíme, já přiznávám, že si někdy neodpustím trochu oslabeného sarkazmu, takže tím oponenta i trochu naštvu. Není to samoúčelné, opravdu mne zajímá, co si bohověrci vybaví, když vysloví výraz "bůh". Ale jak je vidět, to téma je pro bohověrce TABU.
Pro mne jsou a navěky zůstanou bohové pohádkovými, tedy nematriálními
a duchovními bytostmi. Přesto mám rád Sherloka Holmese, protože je
geniální detektiv, má tělo i lupu, víme jakou má figuru, jaké má
vlastnosti i jaké má neřesti. Když se začtu do jeho příběhů tak ho
"vidím a slyším".
Nejiné je to s Gulliverem, víme jak vypadal, jak byl oblečen, jak vypadali
obyvatelé Liliputska, jak zahránil zámek krále a jeho obyvatele před
požárem tím, že jej uhasil počuráním a jak byl pak za to čurání na
zámek souzen a byla mu udělena milost za záchranu princezny natolik, že mu
budou pouze vypíchnuté oči. Krásné to bylo v říši vzdělaných koňů,
jak se žilo Gulliverovi na létajících městech ... pan Swift nastavil
tehdejší samolibosti společnosti neúprosné zrcadlo.
Podobné je to stovkami a tisícovkami jiných pohádkových, tedy duchovních
bytostí existujícími v mé knihovně a v mé hlavě. 
