,
Tak jinak - lidi můžeš rozdělit na věřící (ve smyslu nějakého
náboženství) - tedy teisty, nebo nevěřící - tedy ateisty.
Každé dítě, které se narodí, každý člověk, který nic neví o
žádném náboženství, je tedy tím nejryzejším ateistou. Vůbec o tom
nemusí vědět, často ani to slovo nezná. Prostě na nic nadpřiirozeného
nevěří. To je podstata ateismu.
Dokud ho někdo nepřesvědčí, nevychová, neovlivní ve smyslu nějakého
náboženství - pak se stane teistou, tedy věřícím (v boha, ve více bohů,
v duchy, v nadpřirozené bytosti - to je celkem jedno).
Předmět diskuze: “Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení
