Věřit v nic je holý nesmysl kroky.
I fyzicky neexistující bůh je něco, je pohádkovou bytostí
a existuje v bibli, v jiných pohádkách a také hlavách bohověrných
lidiček..
Věřit v nic je holý nesmysl kroky.
I fyzicky neexistující bůh je něco, je pohádkovou bytostí
a existuje v bibli, v jiných pohádkách a také hlavách bohověrných
lidiček..
To je úplně nejlepší věřit v nic, proč to něco jako je nic by se mělo nějako pojmenovávat ?
Pohybujeme se se filosofii, oddíl "rozkecávání něčeho na nic".
Když něco uvidíš a chceš o tvém optickém vjemu někomu jinému popsat
to co vidíš, tak to musíš pojmenovat. Uvidíš na modré obloze mrak a v
mysli máš představu mraku. Pochopitelně může mít ten mrak různá
upřesnění, či vlastnosti. Jako "bílý" , nebo "temný", také malý -
velký, bouřkový, beránkový, mlhavý ...
Mrak, aby byl vidět musí být hmotný. nehmotný mrak prostě
neexistuje. Pochopitellně je na fotce, nebo na obrázku také vidět mrak, ale
to co vidíme jsou různě zbarvené zrníčka oxidu stříbra, nevo zrníčka
barviček. I ta představa mraku v našem mozku, v paměti potřebuje na
realizaci mozkovou hmotu.
V našem Vesmíru to NIC neexistuje, to NIC může být možná mimo náš Vesmír. V každém kubickém mikrometru Vesmíru, i v mezigalaktickém prostoru něco je.
A to platí i pro výrok "věřit v nic". I ten takzvaný nevěřící , věří, že když má žízeň, potřebuje napít vody.
Jenom že je zaslíbení :
Matouš 5
8 Blahoslavení čistého srdce, nebo oni Boha viděti budou.
Tak ja nevim jak to je ale tuším :-).
Má to spojení - blahoslavení čistého srdce - stejný význam jako - blahoslavení chudí duchem ... ?