,
S tím souhlasím, měl by. Ale je to součást nějaký pravidel a organizace, toto mu umožňuje v klidu dozrávat. Chodí k přijímání, nechává se pokřtít, jde na mši svatou a VĚŘÍ že toto ho přivádí k Bohu blíž. Tedy nejdříve věří vnějším způsobem, zaměřením pozornosti, introspekcí, meditací, nahlížením.... a důvěrou. Toto může (a nemusí) vést k vnitřní proměně, tedy k obrácení nebo můžeme říct k spásnonosnému osvícení. K tomu ale můžou vést i náhodné události, pokud je člověk vnitřně připraven. Sám toho ale dosáhnout nemůže. Může dělal podmínky, rovnat stezky, snažit se žít dle nějakých pravidel, modlit se, meditovat a trpělivě čekat. Třeba se to stane až ve stáří nebo nějakou nehodou, najednou mu to sepne a BUM!
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení
