je to tak jak píšeš. člověk který má trochu poruchu koncentrace (můj
případ) se dívá opakovaně a velice soustředěně na prostor, kde ta věc
má být a nevidí ji. A jiný přijde a vytáhne ji přesně odsud kde se
dotýčný dival ale jakoby jeho hlava nedávala správné vjemy.
Opět příklad. Opíšu si číslo a chci telefonovat: a hlásí s emi někdo
jiný. Zadala jsem blbě, i když jsem to pečlivě kontrolovala ale ještě
horší je, že jsem to opsala blbě. Apřitom si to opsání kontroluji,
dívám se na původní číslo i opsané a tu chybu nevidím. Přijde manžel,
a hned vidí že mi tam třeba chybí osmička nebo co je častejší mám
prohozená čísla.
A tak je to s hledáním. Moje stará máma s tím má větší problém, ale
té je 98 let. takže má nárok.
A ještě k hledání, je třeba se uvolnit... uvolnit si hlavu. Myslím že
hlava si pamatuje, kde to je. ví to. A je třeba jen jí přestat překážet.
Nechat své podvědomí ať to najde samo a nerušit u toho.