Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Řekové kdysi dávno určili, že částečky hmoty se nedají nekonečně dělit a pro tu nedělitelnou částku máme název atom.
Jenže chemici a fyzici přišli na fakt, že atom není nedělitelná částečka hmoty, že atom je složen z jiných jestě menších částeček, z protonů, neutronů a elektronů.
I tyto částečky jsou dále dělitené na kvarky, prostě fyzikové nahlíží hlouběj a hlouběj do hmoty, přecházejí z nano-světa do pico-světa, pak do femto-světa ... a konec je v nedohlednu.
Vraťme se k atomu 20. století - jádro z protonů a neutronů "opláštěné" elektrony, které nejsou kuličkou, ale beztvarým mráčkem negativního náboje. Neutrony v jádru nejsou stabilní, mimo jádro se relativně rychle rozpadají na proton a elektron. Jádra atomů také nemají definitivní stabilitu, také se časem rozpadají.

A. Eistein postuloval známou rovnici E=mc² a vycházel z neměnného Vesmíru a ze stabilních kvant energií a hmoty. Jenže dnes víme, že tomu tak není, nejen že se Vesmír rozpíná, ale je plný proměnných sil, energetických polí a oscilujících gravitačních sil. Zkrátka svět kolem nás má v sobě struktury od (prozatím) femto-velikostí po (prozatím) quetta-velikosti.
Vše to kolotá, jako molekuly vody v bublajícím prádelním hrnci na plotně. Podobně jako neexistují dva stejné otisky papilárních linií, nebo dva identické stromy, tak se nikdy nic přesně neopakuje a děje jsou tudíž náhodné.

Jen v našem malém světě v nám přidělený krátký čas života je spousta věcí neměnných a mnoha dějů nenáhodných.

Ty se vyznáš ve zbraních. Při zastřelování upnuté flinty ve svěráku máme v cíli rozptyl střel, zajisté dokážeš vyjmenovat okolnosti způsobující tenhle rozptyl a víš také, že se každým časovým kvantem mění.