Slunce bylo jediným uctívaným bohem našich táborů. Každé ráno jsme
na louce obřadně vzývali Oskara
(jak jsme slunci říkali), aby
nás jeho paprsky, světlo a teplo provázely po celý den. Aby vysušilo cesty
a naše vodácké a turistické vybavení, zahřálo vodu ke koupání a
naplnilo naše srdce nadějí, optimismem a vírou v další krásný den.

