tak tohle je bomba! 
Počkám si, až mi ji vyvrátíš :-))))))))))))))))
Budeme pak pokračovat v seznamu, co všechni jsi nepochopil, ale myslíš si, že ano :-)))))))))))
jojo, já vím, a ačnejsem religionista, už vím, kde je tvůj problém
.-))))))
teda to vím dávno, teď se to jen potvrzuje .-))))))))))))

daleko hodnotnější by bylo, kdyby sis vědom toho, kde je tvůj problém. Byla by pak s tebou debata daleko racionálnější a normálnější.
Bohužel se ukazuje čím dál víc, že překážkou v racionalitě a normánosti diskuse bude na tvé straně.
to je jednoduché, věřící člověk nerovná se psychicky postižený (v tom negativním smyslu) člověk...
To já nemohu vyloučit,že se to nerovná. Ale v každém případě princip zkoumání je stejný - zkoumáni jsou lidé s nějakým psychickým stavem, nikoli ten psychický stav sám, natož jeho příčina.
Současnost
V posledních desetiletích se religionistické bádání rozrůstá do téměř nepřehledné šíře.[19] Většina religionistů se specializuje na určité velmi úzké téma, málo je prací syntetického charakteru. Významným moderním syntetikem byl Mircea Eliade, o jehož rozsáhlé práci se dodnes hojně diskutuje, dále vynikl například francouzský badatel Georges Dumézil.[20] V současné době religionistiku reprezentují badatelé jako např. Jacques Waardenburg, William E. Paden a Jonathan Z. Smith.
Religionistika dnes již do jisté míry rezignovala na vytvoření obecně platné definice náboženství. To problematizovalo definici, že religionistika je věda o náboženství. Přesnější je definovat ji jako vědu o člověku a produktech jeho myšlení, mezi něž patří i to, co nazýváme náboženstvím.[21]
Rovněž tak se religionisté shodují, že postmoderní doba přináší nové impulsy, které přesahují původní rámec zkoumání, ale pole zájmu religionistiky tak rozšiřují.[22]
:-)))))))))))))))))))))