je vidět že ateisté mluví ideologické komunistické žvásty jako za
totality.
Nejvýznamnější vědci zlatého středověku byli katolíci ani jeden nebyl
ateista.
Ateisté neznají žádný případ, kdy církev údajně bránila vědě v
rozvoji.
proto si vymysleli příběh Galileo.
Zpočátku byl Galilei se svou prací vítán a oslavován prominentními muži
Církve. Koncem roku 1610 mu napsal jezuita Kryštof Clavius a sdělil mu, že
jezuitští astronomové potvrdili objevy,
které učinil svým dalekohledem. Když se Galileo příštího roku
objevil v Římě, byl zde pozdraven s nadšením jak náboženskými,
tak světskými osobnostmi. Svému příteli napsal: „Byl jsem přijat
příznivě mnoha slavnými kardinály, preláty a představiteli města."
Dostalo se mu dlouhé audience u papeže Pavla V. a jezuité z Římské koleje
uspořádali pracovní den na počest jeho výsledků. Galileo
byl potěšen: před posluchačstvem, v němž byli kardinálové, učenci
a sekulární představitelé, mluvili studenti P. Kryštofa Grienbergera
a P. Clavia o velkých astronomových objevech.
Byli to významní učenci. Páter Grienberger, který osobně ověřil
Galileiho objev měsíců Jupitera, byl vzdělaný astronom a vynalezl
equatoriální montáž dalekohledu, která umožňovala jeho otáčení
kolem osy rovnoběžné s osou Země. Přispěl také k vývoji refrakčního
(čočkového) dalekohledu, který se používá dodnes.
Páter Clavius, jeden z velkých matematiků své doby, předsedal
komisi, jež vytvořila gregoriánský kalendář zavedený v roce 1582
- ten vyřešil nepřesnosti starého juliánského kalendáře. Claviovy
výpočty délky slunečního roku a počtu dnů potřebných k tomu, aby
byl kalendář v souladu se slunečním rokem - 97 přechodných dnů
každých 400 let, jak vysvětlil - byly tak přesné, že vědci dodnes
zůstávají v údivu nad tím, jak to dokázal.Církev neměla žádné
námitky proti používání koperníkovského systému jako elegantního
teoretického modelu, jehož doslovná
pravdivost nebyla sice ještě zdaleka potvrzena, ale který odpovídal
nebeským jevům spolehlivěji než kterýkoli jiný systém