Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Informace

Název: Ateistická společnost
Kategorie: Náboženství
Založil: sirStanley
Správci: sirStanley , Ondi
Založeno: 10.01.2020 11:58
Typ: Dočasné
Stav: Veřejné
Zobrazeno: 7327160x
Příspěvků:
145747

Předmět diskuze: Ateistická společnost - “Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.” Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení

Zobrazení reakcí na příspěvek #38321

Zobrazit vše


| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:
08.06.23 23:16:57 | #38321
Reakce na příspěvek #38318

ta žena klidně může mít IQ daleko větší než ty. Ona má ale specifické povahové vlastnosti , spousta nezvládnutých emocí. V podstatě to je jedna velká emoce. S ní by byl dobrý sex v extrému, někde na hradbách hradu, nebo v hladomorně. Prostě zážitek na celý život. Život s ní by byl však
peklo. *12619* *14503* *5679* *3877*


 #38318 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:
08.06.23 23:24:18 | #38322 (1)

Pravděpodobně hraniční porucha osobnosti. Když je v mánii, tak vyvádí, pak se to otočí a je v depresi.


 #38321 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:
08.06.23 23:56:21 | #38325 (1)

Jj *2*
Asi "takové" :
*2*
Soudce: „To je velmi brutální čin. Pokud chcete, aby vám byl trest poněkud zmírněn, musíte nám vysvětlit motiv svého činu.“
Obžalovaný muž: „Když ona byla tak omezená, že jsem ji prostě musel zabít.“
Soudce: „Vždyť to, co nám teď říkáte, váš čin ještě přitěžuje. Jestli nechcete, aby vás přísedící už napřed odsoudili, pak nám předložte alespoň jedno polehčující vysvětlení.“
Nato se obžalovaný muž rozhovořil:
„Bydlíme ve 13. poschodí jednoho vysokého domu. V prvním poschodí žije rodina hotelového portýra, která má dvě děti, které ale zůstaly od přírody neobyčejně malé, 12letý měří 80 cm a 19letý pouze 90 cm.
Jednoho dne jsem přišel domů a moje žena říká: ‚V rodině našeho portýra je něco špatně. Ty jejich děti jsou praví pyrenejové.‘
Já říkám: ‚Ne, ty myslíš, že jsou pygmejové.‘
‚Ne,‘ říká moje žena, ‚pigmej je látka, kterou má člověk pod kůží a tvoří se z ní pihy.‘
Já říkám: ‚To je pigment.‘
‚Ne,‘ říká moje žena, ‚pigment je to, na co psali staří Římané.‘
Já říkám: ‚To je pergamen!‘
‚Ne,‘ říká moje žena, ‚pergamen je, když básník začne něco psát, a pak to nedokončí…‘
Pane soudce, musíte ocenit, že jsem se ovládl, zamlčel slovo fragment, sedl si odevzdaně do křesla a začal číst noviny.
Náhle však ke mně přišla žena s větou, po níž jsem usoudil, že je zralá pro blázinec… Tedy – moje žena: ‚Miláčku, koukni se, co zde stojí.‘
Otevře knihu, ukáže na jedno místo v textu a říká: ‚Slunečník kabelky byl učitelkou pasáka 15.‚
Vzal jsem knihu a stále ještě poklidně vysvětlil: ‚Ale miláčku, to je francouzská kniha a francouzský text. Tady stojí: La Marquise de Pompadour est la Maitresse de Louis XV.
To znamená: Markýza Pompadour byla milenkou Ludvíka XV.‚
‚Ne,‘ říká moje žena, ‚to musíš překládat doslovně: La Marquise = slunečník, Pompadour = kabelka, la Maitresse = učitelka, Louis XV = pasák 15. Já to musím vědět naprosto přesně, já jsem si přece objednala pro svou výuku francouzštiny vynikajícího legionáře.‘
Já říkám: ‚Ty myslíš lektora.‘
‚Ne,‘ říká moje žena, ‚lektor byl antický řecký hrdina.‘
Já říkám: ‚To byl Hektor a ten byl z Tróje.‘
‚Ne,‘ říká moje žena, ‚Hektor je plošná míra.‘
Já říkám: ‚To je hektar!‘
‚Ne,‘ říká moje žena, ‚hektar je nápoj bohů.‘
Já říkám: ‚To je nektar.‘
‚Ne,‘ říká moje žena, ‚Nektar je řeka v jižním Německu.‘
Já říkám: ‚To je Neckar.‘
Moje žena: ‚Vždyť přece znáš tu krásnou písničku o Rýnu a Nektaru, kterou jsme nedávno zpívali jako duo.‘
Já říkám: ‚Tomu se říká duet.‘
‚Ne,‘ říká moje žena, ‚duet je, když mají dva muži souboj se šavlí.‘
Já říkám: ‚To je duel.‘
‚Ne,‘ říká moje žena, ‚duel je díra v hoře, kterou projíždí vlak…‘
A dál, pane soudce – dál jsem to již nevydržel. Vzal jsem kladivo a ženu jím umlátil.“
Nastala chvíle mlčení, po níž soudce vstal a vyřkl ortel: „Osvobozen, já bych ji umlátil už u Hektora.“ *22637* *22637* *22637* *22637* *22637*


 #38321