Kdybych byl proti náboženství zaujatý, tak bych na něj nahlížel jako
na něco méněcenného až špatného a jako na úchylku a na věřící jako
na postižené, aniž bych takový náhled dovedl nějak podložit. Kdybych byl
vůči němu zaujatý, tak bych se ani nenamáhal ho nějak zkoumat a ignoroval
bych jakékoli jiné náhledy na něj i výtky vůči mému náhledu, ale
zatvrzele (neodůvodněně) bych si stál "za svým".
A kdybych náboženství nenáviděl, psal bych na něj hanopisy tak jako
ty.