,
Ondi
No dobře, tak došlo na obligátní výmluvy, protože bavit se o uvedeném je možné ikdyž je to tovje osobní věc. Pokud, neměla bys o tom vůbec mluvit. Pakliže o tom mluvíš, musíš být připravena na neříjemné otázky a cohůř, měla bys byt svolna na ně odpovídat.
v každém případě ale platí, že pokud nemáš důkazy o existenci boha, skutečné, objektivní důkazy, nikoli jen subjektivní přesvědčení, zapíráš a lžeš sama sobě, že Bůh existovat nemusí.
a takhle by se sebou člověk zacházet neměl.
Souhlasím, že máš nějakou osobní zkušenost.
Odmítám, že víš, co za osobní zkušenost, zkušenost s čím, to bylo. To
bys musela dokázat. A já nic jiného nepíšu.
Všichni máme nějaké (plno, za život) osobních zkušeností. Jen někteří z nás ale "mají potřebu" si ty zkušenosti vysvětlovat určitým způsobem, aniž by k tomu měli důkazy
Když víš když jsem se dočetla toto:
Mt 10,33 kdo mě však zapře před lidmi, toho i já zapřu před svým Otcem v
nebi.
L 12,9 Kdo mě však před lidmi zapře, bude zapřen před Božími
anděly.
Tak že ja o tom hovořit a nebo psát musím :-).
To si nemohu risknout mlčet :-)
To si riskuj co chceš proč chceš.
Dokonce ani nemusíš pochopit, že tovje osobní prožitky nemusí vůbec
znamenat, co sis usmyslela, že znamanejí, a můžeš zůstat ...... věřící
:-))))))))))))))
No jo ale v co věřit ?
To není jen tak jednoduché správně si to zvolit v co :-)
1
1
