,
Ondi
Ukázka z tebou neoblíbeného internetu. Já vím, ty ho nemáš rád, protože občas je tam pravda. Určitě víc než v Bibli.
"Gregory XVI. Přišel na papežský trůn v první polovině 19. století. Poslední papež, který patřil k Řádu svatého Benedikta, se vyznačoval extrémně reakčními názory. Gregory XVI byl oponentem liberálních myšlenek a vědeckého a technologického pokroku. Dokonce zakázal používání železnic v papežských státech."
To mělo i dopad na rakouskou monarchii, ve které se rozlelz katolicizmus do
obludných dimenzí. Proto jsme tady byli a jsme částěčně iještě dnes na
chvostu vývoje techniky.
Ještě před půl stoletím se tu diskutovalo i o humánním tématu, jestli
bůh, tedy církev, souhlasí s podáváním narkotik na zmírněním bolestí
na smrt nemocným lidem. Prý "bolest je dotyk ježíška, panáčka a z bolesti
se radujme".
Moto, "čím déle člověk trpí v rakovinou rozežíraném tle, tím větší
pocit radosti po smerti vv nebi".
Mniši přinášeli pěstování obilí, manufakturní
výrobu nebo výrobní metody, které lidé předtím neznali. Tu zavedli
chov dobytka a koní, onde vařili pivo, chovali včely nebo pěstovali
ovoce.
Mniši byli také tvůrci středověkých technologií.
Zvláště známí
jsou pro svou technologickou vyspělost cisterciáci, reformní větev
benediktinů ustavená v Citeaux v roce 1098. Prostřednictvím komunikační
sítě spojující různé kláštery se technologické informace
rychle šířily. Proto nacházíme i v klášterech vzdálených od sebe
tisíce
mil velmi podobný systém využívání vodní síly.19 „Tyto kláštery,"
píše historik, „byly ekonomicky nej efektivnějšími jednotkami, jež
do té doby existovaly v Evropě, a možná na celém světě."
O cisterciáckém klášteře ve francouzském Clairvaux existuje
zpráva z 12. století, jež líčí využití vodní síly a popisuje
překvapivý
rozsah, v němž se tato zařízení stala ústředními pro evropský
život. Cisterciácká klášterní komunita obvykle vedla svou vlastní
továrnu. Mniši využívali vodní sílu pro mlácení obilí, prosévání
mouky, tkaní látek a vydělávání kůží.21 Jean Gimpel ukazuje ve své
knize Středověký stroj, že tato zpráva mohla být opsána v 742
kopiích,
protože tolik bylo ve 12. století v Evropě cisterciáckých klášterů.
zase kecáš ten papež nebyl proti železnici jako takové,
ani nebyl odpůrcem vědeckého pokroku.
udělal to z čistě pragmatických důvodů, nechtěl aby vzrostla moc
buržoazie.
V roce 1839 vydal Řehoř XVI. apoštolský list proti obchodu s otroky.
Štědře sponzoroval vědce až málem papežská pokladna přišla na
buben.
A takto lžou ateisté stále dokola
