,
Ondi
Věřící nemají strch ze smrti o nic větší než nevěřící... mohou se maximálně bát umírání a bolesti. Ale to je instinktivní. Jinak nemají důvod se bát. Pokud jsou věřící, pak důvěřují Bohu, věří ve spásu a dobro. Mají naději.
Pokud nevěří, je jim to jedno co bde, boji se bolesti a mají úzkosti z umírání jako každý jiný.
Jak jsme psal : pokud sjou věřící, věří v boží soud a nemají ani ponětí, jak dopadne - to je veliký důvod k obavě, strachu. Lada by všichni věřící byli tak "pokorní", že budou přesvědčeni o své dokonalosti, bezchubnosti :)))))
věci, které ateista vůbec nemusí řešit - smrt prostě přijde a
nazdar.
věřící? jestlipak jsme někde nechyboval, byl hodný, pokorný, láskyplný,
jestli jsme neudělal chybu, bude mi odpuštěno, že jsem sousedovi kradl
třešně a spal se ženou? ach jo, achich ouvej, já snad ani nechci umřít,
než se toho dožít :-)))
věřící samozřejm věří že dopadne dobře :-)) jinak by nebyl věřící nýbrž ateista. Nic ve zlém, pokud někdo dělá zlé věci úmyslně, pak není věřící, nemá bázeň před bohem a je mu to v důsledku jedno. Věřící má bázeň , je věřící tak doufá že bude spasen, že bude mít dobrou smrt... že ho 'Bůh neopustí a spočine v Kristově náruči. že nebude sám v momentu smrti.
Věřící může věřit v co chce, v případě božího soudu PROSTĚ
NEMÁ JISTOTU, a o tom je tečn strach, o tom je to, že víra poskytuje pouze
naději, ale nic víc.
Jako já doufám v rychlou bezolestbnou smrt - a nepotřebuji k tomu Boha,m
který mi ji zařídí. co asi ti věřící, žijící opravdu pokorně, v
lásce, atd. svůj život, co umírali v bolestech dlouho, zda-li pak
nepřehodnotili svůj pohled na boha, víru? nebo se opravdu utěšovali tím,
že bh ví, co dělá, a tou bolestí při umírání se jim otvírá brána do
nějaké ještě vyšší nirvány, než je obyčejný ráj? :-))))))
To doufat můžeš v rychlou bezbolestnou smrt, ale nemusí ti být doprána. Bohužel.
To že se tady dohadujete o různých debilovinách je jen známkou nudy. Nic víc v tom nevidím, jen zábavu na obou stranách. Nikoliv seriozní diskusi.
:-)))
No, seriozní diskuse - o čem? Jak se bavit úplně seriozně o pocitech,
dojmech, fantazijích některých lidí? I při sebevětší vůli to zákonitě
sem tam musí sklouznout.
Že mi nemusí být dopřána bezbolestná rychlá smrt - no to přeci píši celou dobu, že primárně toho se lidé bojí, my ateisté jen a pouze toho, vy věřící toho máte k obavě víc, i když to možná je vyvolané také tím samým.
Bavíme se o víře a jejích zádrhelích.
U ateismu žádný zádrhel není, protože to není ideologie, ale jen nevíra
v něco, tam by zádrhel mohl vzniknout jena pouze v případě, že by
existovaly objektivní, fyzické indicie, že Bůh existuje. Ale ty neexistují,
takže ateisté "zatím dobrý".
eriozně by se dalo diskustovat o víře jako takové, nikoli o náboženství, Bibli ap.
Nevím, proč mne opakuješ :-))))
Lidé se obecně bojí umírání, ne smrti :-)))
Věřící má ale "naloženo" víc, protože se ještě bude rozhodovat jestli
půjde do nebíčka nebo do peklíčka :-)))))
Takže se bál celej život, aby něco neposral, ale jestli posral, tak je až do božího soudu v prdeli, vynervovanej, vystresovanej. a nedej bože, aby šupjdil do peklíčka, tosi za rámečeknedá :-))))
věřící žije celý život ve strachu z boha, ti itrlejěí v obavě. vlastbního procesu smrti se asi bojíme stejně, ale my to nepovažujeme za dílo boha, to naše umírání, takže je nám to víc jedno :-)))) ve vás to bude furt hlodat : kdybych byla hodnější, muselo by to tak bolet? .-))))
