Pobožník tím chtěl naznačit, že kažký pohyb každého atomu ve
Vesmíru je bohem naplánován a určen pro každé planckovo kvantum času
věčnosti. Pro boha přece maličkost, to naplánoval už nekonečné minulosti
pro nekonečné množství vesmírů které už stvořil a které stvoří v
nekonečnu.
Pobožník tudíž hodnotí pocit své svobodné vůle, ale ví že i když
bude recitovat "ententýky, dva špalíky ... ", nebo vrhat v kostky, je vše
dávno, dávno bohem naprogramováno.
Pobožník má tedy jen iluzi své svobodné vůle. Proto pobožník také
popírá náhodu, tedy náhodné dění. Přírodní procesy, tedy třeba kroupa
vytvořená v bouřkovém mraku která udělá pobožníkovi do kapoty auta
jamku ... to vše kdysi v dávné věčnosti naplánoval tenhle jeho bůh.
Strašná představa ... a neléčitelná.
Naštěstí do nebe volající nesmysl a blábol, ovšem pobožník s tou iluzí
o bohovi musí žít ... má to bohem naplánované.