Grygara jsem si kdysi dávno, předávno vážil. To bylo v dobách, kdy se
ještě neoháněl pámbíčkem. Také mám ještě někde v knihovně
brožůrku Okna Vesmíru dokořán. Katolická mafie ho nalákala a chudák
Grygar jim nechtěně slouží.
Kdysi jsem ho pár minut viděl v nějakém TV vystoupení : Na pódiu, vlevo
sutanáš, vpravo sutanáš a Grygar pobledlý s pohledem štvaného kolouška
uprostřed. 
A ty jonatáne, lapači slepic, pamatuj, že pořád ještě platí:
Jak se do lesa volá, tak se z něj ozývá.
Kdo s čím zachází, s tím také schází.
Tak dlouho se chodí se džbánem pro pivo, až se ucho utrhne.
