Víš, já měl kolegyni/přítelkyni, která se zabývala a asi ještě
zabývá klasickou astrologií. Jednou jsme dali hovor na toto téma. Já jí
nabídl, že jí sestavím PC-program, kde na vstupu by byl čas a místo
narození a z astronomických tabulek (pozice planet, zvířetníku, Měsíce)
by se vypočítal výstup, tedy horoskop dotyčného.
Uvážili jsme počet možných míst narození, tehdá ještě v ČSSR a
počet časových intervalů a pod.
Porodnic byly stovky, neli tisícovky, rok má sice pouze 365,24 dní, tedy 8766
hodin, neboli 526 tisíc minut ... a z toho dostaneš desítky milionů
škatulek pro horoskopy lidí ČSSR narozených v určitém roku. Prostě jsme
tak došli k názoru, že je to nepřehledné množství škatulek a
přítelkyně dodala, že na sestavení horoskopu musí se subjektem hovořit,
zeptat se na jeho život, nábožeský přístup, vzdělání, zaměstnání,
rodinu, kamarády, záliby, sny a talenty a z toho posoudit jeho charakter ... a
to už dostaneš miliardy možností a variant horoskopu.
Nakonec jse došli k názoru, že to podstatné na sestavování hororu pro
lidi je pokec s nimi a ne astrologie. Zkrátka psychoterapie, jestli chceš, tak
léčitelství bolavé, nebo nejisté, či rozhárné, eventuelně osudem
zklamané dušinky človíčka.