Ateisté po bohovi nechtějí jonatáne nic. Vůbec nic !!! Z jednoduchého
důvodu, že ví, že pohádkové bytosti mají sílu a schopnosti jen ve
světě pohádek.
Ne v realitě.
Co by si ateisté, teda aspoň já osobně přál (nemohu mluvit za jiné) by
bylo, aby si pobožní svého boha nechali na své intimní zážitky, teda na
pojídání Slunce, nebo na komunikaci s Nebem, ale ve střízlivém stavu
rozhodovali a jednali sekulárně. Neboť sekularita je jediná úspěšná
cesta lidským životem. Konec konců můžeme pozorovat, že ve státech s
vedoucí úlohou náboženství (s náboženskou ústavou) to jde od "desíti k
pěti" a že občané odtamtud zdrhají po milionech do sekulární Evropy.
Náboženství má být bráno jako lidový obyčej, jako třeba vánoce,
nebo dožínky, či Jízda králů. Nemám absolutně nic proti kostelům,
modlitebnám a jiným klubovým místnostech, pakliže se kněz drží
rozumného výkladu, ty triky s přeměnou vody na víno a mávání rukama se
dají tolerovat, stejně tomu nevěří ani největší náboženský fanatik.
Svatou zpověď katolíků též nezavrhuji, neboť má pozitivní
psychosomatické účinky ... a lidé potřebují, jako Kukulín svou vrbu,
někoho, komu se mohou se svými intimními strastmi svěřit.