Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

A právě takovéto texty, o kterých si myslí to, co ty, mě přesvědčují o tom, že Bible je soubor knih různých žánrů a potřebu Boha v ní(knize) má jen autor - Bůh je přidáván jako autorita příběhu.

autorita příběhu, jistě. V té době by to jinak nevzali. Věřím v evoluci rozumu - vyvoje chápání. rozumím tomu.

Taky rozumím tomu, že od určitého momentu byl určitý příběh (autorita) nahrazen jiným příběhem a to příběhem lásky. Bůh se obětoval z lásky k lidem. Tenhle skok je třeba taky vidět. že se tímlidé nepoučili nebo ho v sobě necítí... to už je lidské. Taky je v jiné fázi, někomu vyhovuje spíše ta stará autoritativní protože láska mu je málo.

A už je konec nebo z toho bude aspoň trilogie?
aby to pak nemělo víc dílů než Rychle a zběsile.

Souhlasím a shrnu to : Ideologie slibuje dosažení nedosažitelného cíle. Lidé propadlí ideologii se probouzejí s kocovinou do reality. To platí zejména pro náboženské ideologie slibující ráj..

Komunistická ideologie nám (mojí generaci) slibovala ráj na Zemi za našeho života, líčila vykořisťované a zotročené lidi v nekomunistických zemích a my tušili, že jde jen o lživou propagandu a že se probudíme z komunismu s kocovinou do reality. A to se komunisté snažili odstřihnout své ovečky od informací ze států za železnou oponou, třeba rušičkami rádia, či posunutím nosné vlny zvuku v TV kanálech.

Je to ukázka boje ideologií proti realitě. Nejiné je to s náboženskými ideologiemi, které lživou propagandou pouze prodlužují agónii náboženství.

Příkladem může být ratko i hláška "bez boha by neměli lidé vůli". Asi máš na mysli vůli činit "dobro", nebo činit "zlo".
Jenže, lidé jsou různí , někteří činí zlo, protože jsou to zlí lidé, jiní lidé a těch je naštěstí většina, činí dobro, protože jsou dobrými lidmi. A to jací jsou nezávisí na zbožnosti, nebo bezbožnosti, nezávisí na frekvenci návštěv kostelů a pronášených modliteb, či nakrku zavěšeným symbolem ideologie.

ne neměl jsem na mysli vůli činit dobro nebo zlo nýbrž vůli činit to co činit mají...nebýt sebestředný, nezanechávat příliš stop. Být i pro druhé, nejen pro sebe. To je ta schopnost se dát...

Bůh se obětoval z lásky k lidem. je pohádkou, tedy neskutěčným dějem.
Principielně je monobůh nesmrtelný, nezraniteln, vševědoucí ... tak jakápak oběť? A i kdybych nějak omylem hrál pobožného, tak bych musel namítnout ratko - jak a proč se vytratila ta boží láska k lidem. Realita ukazuje zoufalé, hladové, umírající, trpící lidi, kteří mají jednoduše smůlu, že jsou nemajetní, nevzdělaní, že jsou prostě proletáři.

odbočka smerem k Marxovi pro jónatána. Průmyslová doba 19. století znamenala pro proletariát 12. hodinovou práci šest dní v týdnu. bez dovolené a sociálního zabezpečení. Za mzdu, která dělníky tak akorát udržela při životě. Pracovaly samozřejmě i děti. A církev ?
Marx měl tu odvahu a sílu tyhle nelidské vztahy pánů a kmánů kritizovat. Tím si vysloužil u pámbíčkáře jonatána přívlastek vrah.

Dbře Tak sklonil se k lidem, aby ho spatřil a stal se nadějí... právě pro chudé a utiskované.

V Bibli je popis skutečnosti i náboženské příběhy, které se nestali.
nedělejme si ale iluze, že Izraelci nebojovali o přežití.
Na druhou stranu Různé zmínky v Bibli o Amalekovi jako národu,
to je jen modelový náboženský příběh a vyhubení neexistujícího národa dle přání Boha nemohlo proběhnout.