Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

aniž by pokorně přiznali "nevím"...
radši si budou vymýšlet a fantazírovat...

Ono je taky hloupé chtít důkazy ohledně věcí, v něž se projevuje víra. Tak nějak si to protiřečí: buď máš důkaz anebo víru.

Ovšem jdou jistá tvrzení, která by z principu měla jít ověřit, či vyvrátit.

To jistě jsou.

Ano. A když máš jen víru, a nejsi blb, musíš vědět, že to nemá žádný nárok být prohlašováno pravdou.

Přesně tak. To se týká jak věřícího, tak ateisty. Oba se dopouští přestupku proti rozumu, když nerozlišují mezi pravdou a vírou v pravdivost.

Takže "vírou v pravdivost" se vše náboženské stane pravdou?

Pro jednoduché lidi asi důkaz všemocnosti jejich boha. Ti si honem přidají "cesty boží jsou nevyzpytatelné a zašmodrchané" jako omluvu, že to co nechápou je dílo boha. Když někdo nechápe jak lednička funguje, tak ji považuje za dílo boží, počítám.

kontrolní otázka "jak funguje lednička", kdo z pobožných je schopen to v deseti větách popsat?

Čím dál víc se tu ukazuje, že tvrzení, že ateisté jsou inteligentnější než věřící, je pouhou vírou.

Takže to:
Pro jednoduché lidi asi důkaz všemocnosti jejich boha. Ti si honem přidají cesty boží jsou nevyzpytatelné a zašmodrchané jako omluvu, že to co nechápou je dílo boha. Když někdo nechápe jak lednička funguje, tak ji považuje za dílo boží, počítám. Kontrolní otázka jak funguje lednička, kdo z pobožných je schopen to v deseti větách popsat?
akceptuješ bez výhrad ?

Třeba se vyznáš v Evoluci druhů, v zákonech dědičnosti, nebo v astrofyzice.

bez komentáře...

Není to víra, ale spíš logická dedukce. Jestli někdo klade důraz na pravdivé poznání a ověřená fakta, má zpravidla vyšší inteligenci než ten, kdo věří v nejrůznější spekulace.

Pak je ta dedukce chybná, pokud ta proklamovaná inteligence není nikde vidět.

Ta dedukce je logická a jak jsem psal, platí zpravidla, čili ne vždy. Výjimky se pochopitelně najdou.

Samozřejmě. A taky když ztotožňují nevíru s vírou v opak.

Tady záleží na tom, jak se slovo víra chápe. Jestliže nevěřím v existenci Yettiho, tak se aktivně nedopouštím žádného vyznání, protože Yettiho prostě "neřeším", nicméně mám nějaké přesvědčení, nějaký náhled na věc. Takže nevíra v existenci Yettiho není vírou ve smyslu vyznání (je naopak absencí vyznání), ale je vírou ve smyslu přesvědčení (neboť nějaké stanovisko k dané věci zaujímáš).

Stejně tak se ateista nedopouští žádného vyznání tím, že si nevybral žádné z existujících náboženských vyznání.

Ne nedopouští. Ateista je bez vyznání.

Ale může vyznat lásku slečně. Ta slečna má pak jeho vyznání.

Také se někdo vyzná v motorech. Má tedy motorové vyznání ?

To "vyznání" se dá použít i mimo označení příslušnosti k některé verzi náboženství. To je pak "vyznání" použito jako označení klubu, do kterého dotyčný patří.
Dá se použít na otázku "jaké ho jseš vyznání ?" odpovědi - slávista, nebo lokomotiva Brno, či snad mariášník?

Pokud se někdo vyzná v motororech, tak má dle mě znalost o motorech.
Znalost je tedy něco jako informovanost o příslušné záležitosti.

Význam slova vyznání mi přije spíše.jako příslušnost k církvi, konfese náboženství, víra, přesvědčení, krédo, prohlášení o citu, přesvědčení a dříve i jako přiznání např. u soudu.
Ale nejsem bohemista a můžu se samozřejmě i mýlit.