,
Ondi
Abys rozpoznal svou iluzi, tak ti můžu dát příklad, že třeba pro
taoistu
veda nepriamo (bez toho,aby to tvrdila, aby o tom hovorila)
obhajuje Tao, lebo sa zaujíma (z vedeckého pohľadu) o to čo je/existuje, čo
je slovami viery "jím zplozené"
Věda je založena na vědecké metodě a do ní víra rozhodně nepatří. Věda, která se nechává "obohacovat" vírou, přestává produkovat vědecké výsledky.
V tomhle se vzácně shodneme.
Věda je hledáním pravdy a vysvětlení přírody, přírodních dějů a přírodních zákonů. Poznatky vědy jsou kroky vpřed, náboženství znamená skok nazpět, nejlépe do temného Středověku.
veda poznáva prírodu, prírodné zákony - ale je veľmi obmedzená - len
na to, čo je svojimi metódami (ktoré pripravuje človek) schopná dokázať,
mnohé veci len registruje, vie, že sú, ale im nerozumie, a na ne nemá
odpovede, lebo nemá metódy pre ich dokázanie - tým sa chce povedať, že
veda sa pohybuje v rámci len toho, čoho je metodicky schopná, na mnohé veci
a javy neodpovedá- a nikdy neodpovie, len tvorí hypotézy, teórie, ktoré sú
často ďaleko od dôkazu...- tam nastupuje (pre ďalšie pochopenie vecí)
viera slovami ap. Pavla:
Žid 11,
1 Věřit Bohu znamená spolehnout se na to, v co doufáme, a
být si jist tím, co nevidíme.
2 K takové víře předků se Bůh přiznal svým
svědectvím.
3 Ve víře chápeme, že Božím slovem byly založeny světy,
takže to, na co hledíme, nevzniklo z viditelného.
..aby to človek pochopil, musí vedieť, o čom je veda, a o čom je viera -
viera nedáva dôkaz, ale Boh k nej dáva svedectvá, a tie sú rôzne - Boh ich
dáva do rozumu, múdrosti, srdca, a zdôvodňuje prečo....
„veda … na mnohé veci a javy neodpovedá- a nikdy neodpovie, len tvorí hypotézy, teórie, ktoré sú často ďaleko od dôkazu...- tam nastupuje (pre ďalšie pochopenie vecí) viera…“
Víra nenastupuje pro další pochopení věcí. Ta nastupuje naopak proto, aby se ti, kteří fakt chybějícího vědění a pochopení nejsou schopni unést, nemuseli znepokojovat. Pokud je u tebe víra pokračováním vědy tam, kam nedosáhne, pak bys musel akceptovat, že se to týká jakékoliv víry. A tedy že o základních principech světa existuje tolik pravd, kolik je o nich různých věr.
„Věřit Bohu znamená spolehnout se na to, v co doufáme…“
No právě, a to je ten problém. Spolehnout se na to, v co doufáme, bez ohledu na skutečnost. Ty prostě považuješ za správnější, když nejsou žádné možnosti, jak stav věcí opravdu zjistit, přijmout jako pravdu, že je to tak, jak doufáš, aby to bylo, než jednoduše přiznat, že nevíš, jak to je.
„Ve víře chápeme, že Božím slovem byly založeny světy…“
Ne, ve víře se nechápe, ve víře se věří, proto je to víra.
Problém tvé argumentace je stále stejný: Všechno, čím se tu oháníš, je pravda jen tehdy, pokud tvůj bůh opravdu existuje. Pokud chceš logicky dojít k tomu, že opravdu existuje, nemůžeš z toho, že existuje, vycházet. A to tu pořád dokolečka předvádíš. Jediné, co tu dokazuješ každému, kdo tvou víru nesdílí, je, že jestliže existuje bůh, pak bůh existuje. A to se týká i veškerých tvých odkazů na vědu.
2
