Nezlob se na mne, ale nemohu se zbavit pochyb o tvé inteligenci.
Jugoslávie :
Umřel dosmrtný prezident Tito, sjednucující národy Jugoslávie svou
autoritou.
Jugoslávci se domluvili na tom, že prezidenty budou střídavě Srb a Chorvat
(jako v ČSR Čech a Slovák, po Husákovi byl prezidenten Havel ... a to
Slováci neunesli a odtrhli se).
Mezi Srby požadujícími uznání historického práva Srbů na "velké"
Srbsko, Slovinci a Chorvaty nastaly třenice, když Miloševič odmítl se
vzdát svého prezidenství.
Vypukla občanská válka ve které se lidi navzájem svorně vraždili.
Chorváti a Bosňáci v obraně proti útočícím Srbům.
Srbové masakrovali bosňácké civilisty (Mladič a Karadčič), Západ
zasáhl, ukončil válku a vraždění v bývalé Jugoslávii.
Mohl nastat mír, ale v Kosovu Srbové zaútočili na autonomii požadující
Albánce tankama a letadlama a albánci měli akorát ruční zbraně.
Miloševič nebyl ochoten své Srby umravnit a boje zastavit, tak to za něj
udělal trestný útok na Beograd. Ano zahynuli tam lidé, lodní doprava na
Dunaji byla na roky přerušena. Ale bylo zabráněno zabití mnohem víc Srbů
a Albánců v občanské válce v Kosovu. Tam teď demarkační linii,
opakovaně Srby narušovanou, hlídají modré přilby. Ten kontingent modrých
přileb byl opět navýšen. A i tenhle mír, nebo snad příměří, stojí
svět nemalé prachy.
I Srbové blábolí o historickém právu na Kosovo (nějaký Srbský vojevůdce
tam kdysi porazil Turky), jako rusáci na Ukrajinu ... a Mongolové na
rusácko.
Nacionalismus a náboženství jsou ideologie plodící nenávist mezi
národy.
Třeba Chorvati a Srbové. Jedni píší latinkou, druzí azbukou, jedni se
křižují jednou, druzí třikrát - zřejmě dostatečný důvod pro
občanskou válku.