Nejsem sice odborník na Ježíše a na trojjedinost boha, či na
neposkvrněné početí, ale že se církev míchá do politiky a určuje co je
správné a co ne, je po mnoho staletí jasné. Církev je náboženský spolek
a má zůstat u svých pobožných pohádek, jak praví přísoví - "ševče,
drž se svého kopyta".
Svět se mění, nezávisle na bohu, který se údajně nemění.
Náboženským konzervativcům (nemusíme "chodit daleko") vadí každá novota,
která ovlivňuje církevní příjmy.
Ty si ratko možná pamatuješ na rakouský spolek "Wir sind Kirche", ve
kterém se tehdy, za papeže Vojtyly, obraceli na Vatikán s prosbami dát kat.
církvi lidskou tvář. Nemusím dodávat, že neúspěšně.
Omezený a zatvrzelý biškup Kurt Krenn se projevoval jako neůstupný
konzervativec. Třeba tím, že se zastával kardinála Groera (Hans Hermann
Groër) a jeho sexuální "výchovy" svěřenců jím vedeného chlapeckého
semináře a oběti označil za uličníky. Přičemž oběti požadovaly pouze
rozhovor a omluvu Groera, žádný prachy. Ale kardinál povýšeně mlčel a
jak je to v kat státu jasné, ani policie si netroufla kardinála v této kauze
vyslechnout.